Novinky
Po Krakově a Košicích míří projekt MULTIversum do Maďarska. V následujícím týdnu jej bude hostit další partnerská organizace olomouckého SEFO – Ludwig Museum Budapest.
Jedná se o první instituci v Maďarsku zabývající se mezinárodním současným uměním. Za jejím založením stojí němečtí manželé Irene a Peter Ludwigovi. Ti měli sbírku více než 12 tisíc uměleckých děl od antiky až po současné umění. V roce 1991 uložila Nadace Ludwig v prvním patře budovy A v Maďarské národní galerii 91 děl do dlouhodobého depozitu. Otevřením první samostatné výstavy pak započala činnost Ludwig Museum Budapešť.
Vzhledem k tomu, že umělecká díla získaná od Nadace Ludwig reprezentují období před rokem 1990, jsou díla vzniklá od té doby nakupována - často s pokračující finanční podporou Nadace Ludwig - na základě rozhodnutí vlastní správní rady muzea. V rámci svého promyšleného poslání tak prezentuje a shromažďuje díla umělců bývalého „východního bloku“ a staví vedle sebe širokou škálu zásadních mezinárodních a maďarských děl z jednotlivých epoch.
Cílem budování sbírek, výstav a akcí Ludwigova muzea je umožnit širší veřejnosti bližší seznámení se současným uměním. Zajišťuje nepřetržitý dialog mezi minulostí a současností, mezi mainstreamovým uměním a experimentálními uměleckými iniciacemi. Muzeum funguje jako veřejný prostor otevřený nejširší veřejnosti. V souladu s principem inkluzivity muzeum neustále pracuje na zajištění stále lepších podmínek přístupu ke svým sbírkám a akcím. Snaží se také o to, aby každodenní práce jeho zaměstnanců probíhala ekonomicky a ekologicky udržitelnou formou.
V rámci projektu MULTIversum si Ludwig Museum zvolilo téma číslo 4, tj. "osobní vs. sdílené - od vlastního těla k politickým systémům", zkouší tak interpretovat abstraktní koncept udržitelnosti na úrovni jednotlivců a zkoumat vztah mezi tím, jak může jednotlivec ovlivnit (i prostřednictvím uměleckého díla) komunitu a naopak, jak komunita vnímá existující socioekonomické napětí a environmentální problémy. Programy (Pedagogické úterý, Probuďte se!, Duch udržitelnosti) jsou organizovány muzejními pedagogy a oslovují tři různé cílové skupiny: učitele, dospělé a studenty středních škol. Hlavní otázka směrem k těmto skupinám zní: "Kdo je zodpovědný?".
Trienále SEFO 2021 zavítá do Budapešti
Po Krakově a Košicích míří projekt MULTIversum do Maďarska. V následujícím týdnu jej bude hostit další partnerská organizace olomouckého SEFO – Ludwig Museum Budapest.
Jedná se o první instituci v Maďarsku zabývající se mezinárodním současným uměním. Za jejím založením stojí němečtí manželé Irene a Peter Ludwigovi. Ti měli sbírku více než 12 tisíc uměleckých děl od antiky až po současné umění. V roce 1991 uložila Nadace Ludwig v prvním patře budovy A v Maďarské národní galerii 91 děl do dlouhodobého depozitu. Otevřením první samostatné výstavy pak započala činnost Ludwig Museum Budapešť.
Vzhledem k tomu, že umělecká díla získaná od Nadace Ludwig reprezentují období před rokem 1990, jsou díla vzniklá od té doby nakupována - často s pokračující finanční podporou Nadace Ludwig - na základě rozhodnutí vlastní správní rady muzea. V rámci svého promyšleného poslání tak prezentuje a shromažďuje díla umělců bývalého „východního bloku“ a staví vedle sebe širokou škálu zásadních mezinárodních a maďarských děl z jednotlivých epoch.
Cílem budování sbírek, výstav a akcí Ludwigova muzea je umožnit širší veřejnosti bližší seznámení se současným uměním. Zajišťuje nepřetržitý dialog mezi minulostí a současností, mezi mainstreamovým uměním a experimentálními uměleckými iniciacemi. Muzeum funguje jako veřejný prostor otevřený nejširší veřejnosti. V souladu s principem inkluzivity muzeum neustále pracuje na zajištění stále lepších podmínek přístupu ke svým sbírkám a akcím. Snaží se také o to, aby každodenní práce jeho zaměstnanců probíhala ekonomicky a ekologicky udržitelnou formou.
V rámci projektu MULTIversum si Ludwig Museum zvolilo téma číslo 4, tj. "osobní vs. sdílené - od vlastního těla k politickým systémům", zkouší tak interpretovat abstraktní koncept udržitelnosti na úrovni jednotlivců a zkoumat vztah mezi tím, jak může jednotlivec ovlivnit (i prostřednictvím uměleckého díla) komunitu a naopak, jak komunita vnímá existující socioekonomické napětí a environmentální problémy. Programy (Pedagogické úterý, Probuďte se!, Duch udržitelnosti) jsou organizovány muzejními pedagogy a oslovují tři různé cílové skupiny: učitele, dospělé a studenty středních škol. Hlavní otázka směrem k těmto skupinám zní: "Kdo je zodpovědný?".
Jedním z projektů edukačního oddělení v rámci Trienále SEFO 2021 je i instalace Koncert pro 3 klavírní křídla, kterou návštěvníci Muzea umění mohou vidět v Besedním sále a nejen v něm. Nově si ji díky virtuální prohlídce můžete projít i z pohodlí svého obýváku – stačí kliknout ZDE.
Instalace připomene návštěvníkům známou paměť místa a současně umělecky pojedná její úplně nedávný stav, který nemohl vidět nikdo jiný než zaměstnanci instituce. Příchozí může instalaci vnímat aktivně i pasivně, ale teprve skrze její aktivní poznání zažije pocity revize nabízené reality.
Instalaci Koncert pro 3 klavírní křídla můžete navštívit i ve virtuální realitě
Jedním z projektů edukačního oddělení v rámci Trienále SEFO 2021 je i instalace Koncert pro 3 klavírní křídla, kterou návštěvníci Muzea umění mohou vidět v Besedním sále a nejen v něm. Nově si ji díky virtuální prohlídce můžete projít i z pohodlí svého obýváku – stačí kliknout ZDE.
Instalace připomene návštěvníkům známou paměť místa a současně umělecky pojedná její úplně nedávný stav, který nemohl vidět nikdo jiný než zaměstnanci instituce. Příchozí může instalaci vnímat aktivně i pasivně, ale teprve skrze její aktivní poznání zažije pocity revize nabízené reality.
Podívejte se, jak probíhal sobotní happening v režii lektorů Muzea umění a Moimira Papalescu. Akci, kterou hostilo Umělecké centrum UP zachytil na svůj fotoaparát Zdeněk Sodoma.
V sobotu obohatil Trienále SEFO 2021 happening Trhání
Podívejte se, jak probíhal sobotní happening v režii lektorů Muzea umění a Moimira Papalescu. Akci, kterou hostilo Umělecké centrum UP zachytil na svůj fotoaparát Zdeněk Sodoma.
Nejen během Mezinárodního dne studentstva, ale po celý rok mají studenti vstup do všech expozic Muzea umění, včetně největší přehlídky současného středoevropského umění Trienále SEFO 2021 zvýhodněný. Ti, kteří studují uměnovědné obory, za lístky dokonce neplatí nic. Stačí se jen na pokladně prokázat příslušností k dané katedře a všechny expozice MUO jsou jim k dispozici. Pro vysokoškoláky milující umění, ale studující jiné obory, má pak MUO připravený slevněný vstup, opět musí jen předložit studentský průkaz - nejlépe kartu ISIC.
„Muzeum umění má zároveň už od roku 2020 volný vstup do stálých expozic, a to pro všechny návštěvníky. Konkrétně nyní tak mohou v naší stále expozici Století relativity obdivovat nejen umění 20. století, ale také intervenci děl starých mistrů,“ připomíná tiskový mluvčí MUO Tomáš Kasal.
Kdo další má zvýhodněný vstup do výstav MUO se dozvíte ZDE.
Studenti uměnovědných oborů mají vstup do MUO i do trienále SEFO 2021 zdarma
Nejen během Mezinárodního dne studentstva, ale po celý rok mají studenti vstup do všech expozic Muzea umění, včetně největší přehlídky současného středoevropského umění Trienále SEFO 2021 zvýhodněný. Ti, kteří studují uměnovědné obory, za lístky dokonce neplatí nic. Stačí se jen na pokladně prokázat příslušností k dané katedře a všechny expozice MUO jsou jim k dispozici. Pro vysokoškoláky milující umění, ale studující jiné obory, má pak MUO připravený slevněný vstup, opět musí jen předložit studentský průkaz - nejlépe kartu ISIC.
„Muzeum umění má zároveň už od roku 2020 volný vstup do stálých expozic, a to pro všechny návštěvníky. Konkrétně nyní tak mohou v naší stále expozici Století relativity obdivovat nejen umění 20. století, ale také intervenci děl starých mistrů,“ připomíná tiskový mluvčí MUO Tomáš Kasal.
Kdo další má zvýhodněný vstup do výstav MUO se dozvíte ZDE.
V úterý se bude od 21.25 věnovat pořad ArtZóna olomouckému Trienále SEFO 2021. Hlavním hostem bude jedná z klíčových osobností Trienále SEFO 2021 – Pavel Büchler. Tento český výtvarný umělec žijící ve Velké Británii je mezinárodně známý zejména svou konceptuální prací s textem, zastaralými technologiemi a médii. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách řady významných institucí a je považován za vlivného pedagoga. V Muzeu umění právě můžete vidět výstavu, která na malém prostoru představuje celou reprezentativní škálu jeho prací.
ArtZóna se ale bude věnovat Trienále SEFO 2021 i jako celku. Přiblíží první ročník této velké výstavní přehlídky, kterou mohou od června vidět Muzea umění v Olomouci. Trienále mapuje současné vizuální umění ve středoevropském prostoru, nabízí bohatý a různorodý doprovodný program, ale především díky němu ožívá Olomouc, město, často vnímané jako barokní památková rezervace. Pořad si také položí otázky: Jaký je smysl takových výstavních přehlídek, jako jsou bienále nebo trienále? A co přinášejí do měst, v nichž se odehrávají? Odpověď bude hledat s historičkou umění Silvii Šeborovou a hlavní kurátorkou Trienále SEFO 2021 Barborou Kundračíkovou.
ArtZónu můžete sledovat 9. listopadu od 21.25 na ČT art či ZDE!
Trienále SEFO 2021 míří do televizní ArtZóny
V úterý se bude od 21.25 věnovat pořad ArtZóna olomouckému Trienále SEFO 2021. Hlavním hostem bude jedná z klíčových osobností Trienále SEFO 2021 – Pavel Büchler. Tento český výtvarný umělec žijící ve Velké Británii je mezinárodně známý zejména svou konceptuální prací s textem, zastaralými technologiemi a médii. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách řady významných institucí a je považován za vlivného pedagoga. V Muzeu umění právě můžete vidět výstavu, která na malém prostoru představuje celou reprezentativní škálu jeho prací.
ArtZóna se ale bude věnovat Trienále SEFO 2021 i jako celku. Přiblíží první ročník této velké výstavní přehlídky, kterou mohou od června vidět Muzea umění v Olomouci. Trienále mapuje současné vizuální umění ve středoevropském prostoru, nabízí bohatý a různorodý doprovodný program, ale především díky němu ožívá Olomouc, město, často vnímané jako barokní památková rezervace. Pořad si také položí otázky: Jaký je smysl takových výstavních přehlídek, jako jsou bienále nebo trienále? A co přinášejí do měst, v nichž se odehrávají? Odpověď bude hledat s historičkou umění Silvii Šeborovou a hlavní kurátorkou Trienále SEFO 2021 Barborou Kundračíkovou.
ArtZónu můžete sledovat 9. listopadu od 21.25 na ČT art či ZDE!
Proč o budoucnosti Evropy rozhoduje střední Evropa? A opravdu o ní rozhoduje? Jaká je podstata existence středoevropského prostoru v rovině vnitřní i té spojené s globálním politickým vývojem? Na tyto otázky se ve své knize Revize střední Evropy snaží odpovědět bývalý rakouský vicekancléř Erhard Busek a diplomat Emil Brix. Poprvé díky spolupráci Muzea umění a Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci také česky.
Právě českou verzi knihy přijedou oba autoři v úterý 9. listopadu osobně představit do Olomouce. Setkat se s nimi můžete během debaty na Filozofické fakultě v učebně Václava Havla od 17.00. Kromě Emila Brixe a Erharda Buseka zde budou debatovat také germanistka Ingeborg Fialová a politolog Jiří Lach.
Knihu Revize střední Evropy si už nyní můžete koupit ZDE!
První knihu z edice Fórum představí v Olomouci její autoři Erhard Busek a Emil Brix
Proč o budoucnosti Evropy rozhoduje střední Evropa? A opravdu o ní rozhoduje? Jaká je podstata existence středoevropského prostoru v rovině vnitřní i té spojené s globálním politickým vývojem? Na tyto otázky se ve své knize Revize střední Evropy snaží odpovědět bývalý rakouský vicekancléř Erhard Busek a diplomat Emil Brix. Poprvé díky spolupráci Muzea umění a Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci také česky.
Právě českou verzi knihy přijedou oba autoři v úterý 9. listopadu osobně představit do Olomouce. Setkat se s nimi můžete během debaty na Filozofické fakultě v učebně Václava Havla od 17.00. Kromě Emila Brixe a Erharda Buseka zde budou debatovat také germanistka Ingeborg Fialová a politolog Jiří Lach.
Knihu Revize střední Evropy si už nyní můžete koupit ZDE!
Jedinečná tvorba zakladatele a průkopníka počítačového umění v Polsku Jana Pamuły, poprvé představena české veřejnosti na retrospektivní výstavě v Muzeu umění Olomouc, zaujala také Český rozhlas Vltavu. Ten mu v sobotu 6. listopadu, v 9.00 věnoval také hodinový pořad, který připravil moderátor Miroslav Burianek s kurátory Muzea umění Štěpánkou Bieleszovou, Ladislavem Daňkem a matematikem Janem Andresem.
Pořad můžete poslouchat ZDE v čase 9.00.
Český rozhlas Vltava připravil pořad o Janu Pamułovi
Jedinečná tvorba zakladatele a průkopníka počítačového umění v Polsku Jana Pamuły, poprvé představena české veřejnosti na retrospektivní výstavě v Muzeu umění Olomouc, zaujala také Český rozhlas Vltavu. Ten mu v sobotu 6. listopadu, v 9.00 věnoval také hodinový pořad, který připravil moderátor Miroslav Burianek s kurátory Muzea umění Štěpánkou Bieleszovou, Ladislavem Daňkem a matematikem Janem Andresem.
Pořad můžete poslouchat ZDE v čase 9.00.
MUO společně s Ateliérem intermédií UP pořádá tento týden workshop autorské knihy a přednášku Pavla Büchlera, českého vizuálního umělce žijícího a působícího v Manchesteru, který je jednou z tváří prvního ročníku olomouckého trienále současného středoevropského umění.
Workshop proběhne v ateliéru intermédií od 1. do 3. 11. 2021. Zájemci se hlaste na email info@basement-project.art, kapacita workshopu je totiž omezena. V úterý 2. listopadu od 18:30 pak proběhne přednáška Pavla Büchlera v auditoriu maximu na Katedře dějin umění.
Trienále SEFO 2021 uvítá Pavla Büchlera
MUO společně s Ateliérem intermédií UP pořádá tento týden workshop autorské knihy a přednášku Pavla Büchlera, českého vizuálního umělce žijícího a působícího v Manchesteru, který je jednou z tváří prvního ročníku olomouckého trienále současného středoevropského umění.
Workshop proběhne v ateliéru intermédií od 1. do 3. 11. 2021. Zájemci se hlaste na email info@basement-project.art, kapacita workshopu je totiž omezena. V úterý 2. listopadu od 18:30 pak proběhne přednáška Pavla Büchlera v auditoriu maximu na Katedře dějin umění.
Muzeum umění již tradičně oslaví vznik Československa bezplatným vstupem do všech svých expozic. Letos návštěvníkům nabídne díky Trienále SEFO 2021 to nejlepší ze současného středoevropského umění, ale také staré mistry uprostřed stálé expozice Století relativity či počítačové umění legendy polského umění Jana Pamuły.
Novinky v Universu
Výstava Universum navíc prošla v posledních dnech obměnou. Vystavená díla doplnily speciální QR kódy, díky kterým objasní návštěvníkům svou tvorbu samotní autoři či kurátoři výstavy. Papírový ateliér, respektive otisk reálného ateliéru, maďarského umělce Gabora Koóse zaplnily taktéž papírové doplňky jako nábytek či nářadí. Proměnou prošla i část výstavy s virtuální realitou Karola Pomykały, která nyní nabízí nový Pomykałův linoryt.
Pamuła v kryptě i v muzeu
Trienále SEFO 2021 nabízí svým návštěvníkům také dvě výstavy legendy polského umění Jana Pamuły. Ta v Muzeu moderního umění představuje jeho grafiky, malby, objekty ale i jejich nákresy a náčrty. Ta v kryptě olomoucké katedrály pak světelné objekty, jimž se Pamuła věnuje v posledních letech. Právě výstava v katedrále sv. Václava, ale své brány už 31. října uzavře. Čtvrtek, tak bude jedním z posledních dnů, kdy budou moct návštěvníci vidět obě výstavy.
Staří mistři v novém
Na své si přijdou ale i milovníci starého umění, a to i přes uzavření Arcidiecézního muzea. Stálou expozici Století relativity, která se zabývá uměním 20. století, totiž doplnila vzácná díla starých mistrů. Návštěvníci expozice tak budou mít jedinečnou možnost zjistit, jak se proměnilo umělecké ztvárnění vybraných témat jako krajina, portrét či žena.
Tichý křik
Veřejnosti bude také od 17.00 do 22.00 k dispozici Tichý křik Dana Gregora, neboli speciální software, který dokáže zaplnit proluku SEFO vašimi slovy. Přijďte popřát naši republice.
Oslavte 28. říjen s Trienále SEFO 2021
Muzeum umění již tradičně oslaví vznik Československa bezplatným vstupem do všech svých expozic. Letos návštěvníkům nabídne díky Trienále SEFO 2021 to nejlepší ze současného středoevropského umění, ale také staré mistry uprostřed stálé expozice Století relativity či počítačové umění legendy polského umění Jana Pamuły.
Novinky v Universu
Výstava Universum navíc prošla v posledních dnech obměnou. Vystavená díla doplnily speciální QR kódy, díky kterým objasní návštěvníkům svou tvorbu samotní autoři či kurátoři výstavy. Papírový ateliér, respektive otisk reálného ateliéru, maďarského umělce Gabora Koóse zaplnily taktéž papírové doplňky jako nábytek či nářadí. Proměnou prošla i část výstavy s virtuální realitou Karola Pomykały, která nyní nabízí nový Pomykałův linoryt.
Pamuła v kryptě i v muzeu
Trienále SEFO 2021 nabízí svým návštěvníkům také dvě výstavy legendy polského umění Jana Pamuły. Ta v Muzeu moderního umění představuje jeho grafiky, malby, objekty ale i jejich nákresy a náčrty. Ta v kryptě olomoucké katedrály pak světelné objekty, jimž se Pamuła věnuje v posledních letech. Právě výstava v katedrále sv. Václava, ale své brány už 31. října uzavře. Čtvrtek, tak bude jedním z posledních dnů, kdy budou moct návštěvníci vidět obě výstavy.
Staří mistři v novém
Na své si přijdou ale i milovníci starého umění, a to i přes uzavření Arcidiecézního muzea. Stálou expozici Století relativity, která se zabývá uměním 20. století, totiž doplnila vzácná díla starých mistrů. Návštěvníci expozice tak budou mít jedinečnou možnost zjistit, jak se proměnilo umělecké ztvárnění vybraných témat jako krajina, portrét či žena.
Tichý křik
Veřejnosti bude také od 17.00 do 22.00 k dispozici Tichý křik Dana Gregora, neboli speciální software, který dokáže zaplnit proluku SEFO vašimi slovy. Přijďte popřát naši republice.
Ústřední výstava Trienále SEFO 2021 UNIVERSUM prošla v posledních dnech obměnou. Doplnily ji speciální QR kódy, ale i nová díla. Přijďte se podívat, co vše vám nově nabízí.
„QR kódy, které návštěvníci najdou na podlaze u jednotlivých děl, mají za úkol pomocí videí přiblížit jak dané dílo, tak i myšlení současných středoevropských autorů. Stačí jen na ně namířit chytrý telefon, který v sobě má čtečku QR kódů,“ říká tiskový mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal.
Návštěvníci tak budu mít jedinečnou možnost dozvědět se přímo před uměleckým dílem, jak jej vnímá či jak jej tvořil jeho autor. V jednotlivých videích se tak setkají s umělci jako Gabor Koós, Štefan Oslej, Pavel Büchler, Zdeněk Trs, Jaroslav Varga či Ádám Albert. Jiné umělce jim zase přiblíží šéfkurátorka celého Trienále SEFO 2021 Barbora Kundračíková.
Tady malá ochutnávka z našich videí:
Nový linoryt i zaplněný mikrokosmos Gabora Koóse
Výstavu doplnila ale také nová díla. Diváci se mohou těšit například na nový linoryt z produkce polského grafika Karola Pomykały. „Ten doprovází také virtuální realita. Návštěvníci do ní mohou proniknout díky VR brýlím, které se nacházejí hned vedle tohoto díla,“ připomíná šéfkurátorka trienále Barbora Kundračíková.
Zaplnil se také olomoucký ateliér Gabora Koóse. Tento maďarský grafik pojal téma universa opravdu originálně, na papír v měřítku jedna ku jedné totiž otiskl svůj vlastní ateliér. Nově tento prostor doplnily Koósovy nástroje, tedy opět jejich papírové podoby.
Výstava je otevřena denně kromě pondělí od 10.00 do 18.00.
Výstava Universum prošla podzimní proměnou
Ústřední výstava Trienále SEFO 2021 UNIVERSUM prošla v posledních dnech obměnou. Doplnily ji speciální QR kódy, ale i nová díla. Přijďte se podívat, co vše vám nově nabízí.
„QR kódy, které návštěvníci najdou na podlaze u jednotlivých děl, mají za úkol pomocí videí přiblížit jak dané dílo, tak i myšlení současných středoevropských autorů. Stačí jen na ně namířit chytrý telefon, který v sobě má čtečku QR kódů,“ říká tiskový mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal.
Návštěvníci tak budu mít jedinečnou možnost dozvědět se přímo před uměleckým dílem, jak jej vnímá či jak jej tvořil jeho autor. V jednotlivých videích se tak setkají s umělci jako Gabor Koós, Štefan Oslej, Pavel Büchler, Zdeněk Trs, Jaroslav Varga či Ádám Albert. Jiné umělce jim zase přiblíží šéfkurátorka celého Trienále SEFO 2021 Barbora Kundračíková.
Tady malá ochutnávka z našich videí:
Nový linoryt i zaplněný mikrokosmos Gabora Koóse
Výstavu doplnila ale také nová díla. Diváci se mohou těšit například na nový linoryt z produkce polského grafika Karola Pomykały. „Ten doprovází také virtuální realita. Návštěvníci do ní mohou proniknout díky VR brýlím, které se nacházejí hned vedle tohoto díla,“ připomíná šéfkurátorka trienále Barbora Kundračíková.
Zaplnil se také olomoucký ateliér Gabora Koóse. Tento maďarský grafik pojal téma universa opravdu originálně, na papír v měřítku jedna ku jedné totiž otiskl svůj vlastní ateliér. Nově tento prostor doplnily Koósovy nástroje, tedy opět jejich papírové podoby.
Výstava je otevřena denně kromě pondělí od 10.00 do 18.00.
V pondělí 1. listopadu se v Muzeu umění uskuteční třetí ročník mezioborového kolokvia Vizualita – věda – vnímání, které se letos tematicky zaměří na záhadu zrození, zobrazování embryonálního vývoje nejen lidského, ale i zvířecího v časech minulých, současných i budoucích.
Více zde ZDE
MUO bude hostit kolokvium Vizualita – věda – vnímání
V pondělí 1. listopadu se v Muzeu umění uskuteční třetí ročník mezioborového kolokvia Vizualita – věda – vnímání, které se letos tematicky zaměří na záhadu zrození, zobrazování embryonálního vývoje nejen lidského, ale i zvířecího v časech minulých, současných i budoucích.
Více zde ZDE
Amenge.project je založený na spolupráci romských dětí a mládeže a jejich optikou prezentuje romskou zkušenost, vizuální kulturu jako i osobní preference, zážitky a představy. Vychází z romského slova amenge, které znamená ”nám” a jeho cílem je otevřít mezikulturní dialog a vést k podpoře vzájemné tolerance a pochopení kulturních odlišností. Výsledkem prvního projektu je designerská kolekce, jejíž podklady vytvořili děti z Luníka 9. Více o ní ZDE.
Romský textil se v posledních letech totiž stal inspirací pro módní trendy, avšak využívají jen jeho povrchní znaky. Textilní průmysl vyprazdňuje romskou kulturu, stereotypizuje ji jako ”bohémskou” a ”nespoutanou”. Táto vizuální atraktivita romské kultury tak stojí v opozici vůči marginalizaci, rasismu a segregaci romské menšiny.
Na tvorbě této kolekce spolupracovala textilní designérka Zuzana Zmateková, textilní výtvarnice Henrieta Tholt a kurátorkou výstavy byla Monika Pádejová.
Videoprezentaci a fotodokumentaci připravil Tibor Czitó.
Další pokračovaní projektu v současnosti probíhá ve spolupráci s Petrou Filipiakovou, galerijní pedagožkou z Východoslovenské galérie.
Východoslovenská galerie představila v rámci MULTIversa projekt Amenge
Amenge.project je založený na spolupráci romských dětí a mládeže a jejich optikou prezentuje romskou zkušenost, vizuální kulturu jako i osobní preference, zážitky a představy. Vychází z romského slova amenge, které znamená ”nám” a jeho cílem je otevřít mezikulturní dialog a vést k podpoře vzájemné tolerance a pochopení kulturních odlišností. Výsledkem prvního projektu je designerská kolekce, jejíž podklady vytvořili děti z Luníka 9. Více o ní ZDE.
Romský textil se v posledních letech totiž stal inspirací pro módní trendy, avšak využívají jen jeho povrchní znaky. Textilní průmysl vyprazdňuje romskou kulturu, stereotypizuje ji jako ”bohémskou” a ”nespoutanou”. Táto vizuální atraktivita romské kultury tak stojí v opozici vůči marginalizaci, rasismu a segregaci romské menšiny.
Na tvorbě této kolekce spolupracovala textilní designérka Zuzana Zmateková, textilní výtvarnice Henrieta Tholt a kurátorkou výstavy byla Monika Pádejová.
Videoprezentaci a fotodokumentaci připravil Tibor Czitó.
Další pokračovaní projektu v současnosti probíhá ve spolupráci s Petrou Filipiakovou, galerijní pedagožkou z Východoslovenské galérie.
Fórum – tak se jmenuje nová knižní edice, která vzniká jako součást činnosti SEFO. Tento projekt rozvíjí na literárním poli témata, která s vizuální kulturou souvisejí kontextuálně, imaginativně a konceptuálně (historie, sociologie, politologie, religionistika a jiné). Zásadním leitmotivem zůstává reflexe střední Evropy, její sociální, kulturní a politické identity a dějinné proměny.
Edice se soustředí nejen na překlady nově vydávaných publikací odborné povahy, ale bude přinášet i texty referenční, historicky starší anebo spadající do oblasti krásné literatury. Volba titulů se odvíjí od výzkumného záměru instituce, nepřímo navazuje na konkrétní projekty a aktuální témata.
„Prvním svazkem, kterým edici Fórum otevíráme, je české vydání knihy od autorské dvojice z Vídně Erharda Buseka a Emila Brixe Revize střední Evropy. Oba autoři vydali dříve knihu Projekt střední Evropa a po třiceti letech se rozhodli zaměřit se na tento region ještě jednou. Záměrně a pečlivě své vize revidují a přinášejí tak nové reflexe střední Evropy nejen té současné, ale i té budoucí,“ uvádí Zuzana Henešová, šéfredaktorka edice a překladatelka prvního svazku.
„V rámci projektu SEFO je jedním z hlavních partnerů Univerzita Palackého, proto byla i odborná spolupráce na edici s vydavatelstvím univerzity jasnou volbou,“ dodává. Právě na půdě UP pak v úterý 9. listopadu proběhne představení knihy doprovázené veřejnou debatou za účasti obou autorů knihy a přední české germanistky prof. Ingeborg Fürst-Fialové.
Kniha Revize střední Evropy otevírá novou knižní edici Fórum
Fórum – tak se jmenuje nová knižní edice, která vzniká jako součást činnosti SEFO. Tento projekt rozvíjí na literárním poli témata, která s vizuální kulturou souvisejí kontextuálně, imaginativně a konceptuálně (historie, sociologie, politologie, religionistika a jiné). Zásadním leitmotivem zůstává reflexe střední Evropy, její sociální, kulturní a politické identity a dějinné proměny.
Edice se soustředí nejen na překlady nově vydávaných publikací odborné povahy, ale bude přinášet i texty referenční, historicky starší anebo spadající do oblasti krásné literatury. Volba titulů se odvíjí od výzkumného záměru instituce, nepřímo navazuje na konkrétní projekty a aktuální témata.
„Prvním svazkem, kterým edici Fórum otevíráme, je české vydání knihy od autorské dvojice z Vídně Erharda Buseka a Emila Brixe Revize střední Evropy. Oba autoři vydali dříve knihu Projekt střední Evropa a po třiceti letech se rozhodli zaměřit se na tento region ještě jednou. Záměrně a pečlivě své vize revidují a přinášejí tak nové reflexe střední Evropy nejen té současné, ale i té budoucí,“ uvádí Zuzana Henešová, šéfredaktorka edice a překladatelka prvního svazku.
„V rámci projektu SEFO je jedním z hlavních partnerů Univerzita Palackého, proto byla i odborná spolupráce na edici s vydavatelstvím univerzity jasnou volbou,“ dodává. Právě na půdě UP pak v úterý 9. listopadu proběhne představení knihy doprovázené veřejnou debatou za účasti obou autorů knihy a přední české germanistky prof. Ingeborg Fürst-Fialové.
Poslední letošní číslo časopisu Muzeion vám přinese velký rozhovor matematika Jana Andrese s legendou polského počítačového umění Janem Pamułou. Dozvíte se z něj, co ovlivňuje Pamułovu tvorbu, kde hledá inspiraci i jaký má vztah k České republice a Olomouci.
Představíme vám reinstalaci stálé expozice Století relativity a vysvětlíme, proč ji doplnila díla starých mistrů. Seznámíme vás s novými knižnímu tituly z produkce MUO a jeho partnerů.
V Muzeionu najdete také podzimní proměnu největšího letošního výstavního projektu Trienále SEFO 2021. Dan Gregor vám vysvětli, jak funguje jeho instalace Tichý křik v proluce SEFO. Barbora Kundračíková vám nastíní změny ve výstavě Universum a Jakub Frank se ohlédne za Krizí všedního dne v Galerii Caesar.
Muzeion myslí i na milovníky divadla, pro ty má připravenou nabídku inscenací Divadelní flory, které se uskuteční v prostorách Muzea umění či program loutkových představení.
Členové Spolku přátel Muzea umění Olomouc najdou Muzeion zanedlouho ve své poštovní schránce, ostatní příznivci umění si mohou nové číslo vyzvednout zdarma na pokladně Muzea moderního umění či v Infocentru města Olomouce na Horním náměstí nebo v kavárně And The Story Begins. V elektronické verzi pak najdete aktuální vydání ZDE.
Vyšlo nové číslo Muzeionu!
Poslední letošní číslo časopisu Muzeion vám přinese velký rozhovor matematika Jana Andrese s legendou polského počítačového umění Janem Pamułou. Dozvíte se z něj, co ovlivňuje Pamułovu tvorbu, kde hledá inspiraci i jaký má vztah k České republice a Olomouci.
Představíme vám reinstalaci stálé expozice Století relativity a vysvětlíme, proč ji doplnila díla starých mistrů. Seznámíme vás s novými knižnímu tituly z produkce MUO a jeho partnerů.
V Muzeionu najdete také podzimní proměnu největšího letošního výstavního projektu Trienále SEFO 2021. Dan Gregor vám vysvětli, jak funguje jeho instalace Tichý křik v proluce SEFO. Barbora Kundračíková vám nastíní změny ve výstavě Universum a Jakub Frank se ohlédne za Krizí všedního dne v Galerii Caesar.
Muzeion myslí i na milovníky divadla, pro ty má připravenou nabídku inscenací Divadelní flory, které se uskuteční v prostorách Muzea umění či program loutkových představení.
Členové Spolku přátel Muzea umění Olomouc najdou Muzeion zanedlouho ve své poštovní schránce, ostatní příznivci umění si mohou nové číslo vyzvednout zdarma na pokladně Muzea moderního umění či v Infocentru města Olomouce na Horním náměstí nebo v kavárně And The Story Begins. V elektronické verzi pak najdete aktuální vydání ZDE.
Online diskuze, komentovaná prohlídka, online videoprezentace či kreativní labyrint pro děti – to je program MULTIversa, který si připravila pro tento týden Východoslovenská galerie. Trienále SEFO 2021 pro tento týden míří do Košic.
Východoslovenská galerie byla založena v roce 1951 v druhém největším městě Slovenska. Od svého založení prošla galerie mnoha změnami a do jejích sbírek přibylo mnoho kvalitních uměleckých děl. Jejím úkolem je soustavně shromažďovat, prezentovat a uchovávat slovenské a zahraniční výtvarné umění a zvyšovat povědomí o jeho složitosti a rozmanitosti.
Vznik galerie a budova bývalé župy, v níž galerie sídlí, jsou úzce spjaty s městem Košice a bohatou historií regionu východního Slovenska, která má kulturní a národní význam. Závazkem Východoslovenské galerie je pracovat nejen s výtvarným uměním, ale také upozorňovat na aktuální témata současnosti, jako je klimatická krize, sociální nerovnost, segregace a netolerance. Dbá na životní prostředí a řídí se Zeleným kodexem. Stanovila si cíl stát se inkluzivní institucí, která odráží svět, v němž žijeme. Kromě sbírání, výzkumu, dokumentace a prezentace výtvarného umění znovu otevřela svou knihovnu se specializovaným knižním fondem pro své návštěvníky a badatele.
Navazuje na tvrdou práci předchůdců a energii nové generace kurátorů, galerijních pedagogů a odborných pracovníků, kteří přemýšlejí o umění jako o katalyzátoru současných i budoucích myšlenek. Výstavní projekty Východoslovenské galerie jsou rozmanité a sahají od starého až po současné umění. Kromě výstav připravuje galerie také bohatý program pro odbornou i širokou veřejnost - od nejmladších návštěvníků až po seniory. Tamní tým pracuje na vytvoření profesionálního dokumentačního centra a postupně zlepšujeme podmínky v depozitáři pro uložení uměleckých děl. Snaží se o kvalitní řešení a nové přístupy, spolupracujeme s renomovanými architekty, umělci a vědci.
Inkluzivní program
Východoslovenská galerie uchovává rozsáhlou sbírku umění od starých mistrů až po současné umění. Její návštěvníci jsou různorodí, od dětí až po seniory, a pomocí inkluzivního přístupu a programu se její lektoři a kurátoři snaží instituci otevřít všem skupinám. Chtějí, aby kultura spojovala a byla dostupná pro všechny.
V rámci MULTIversa zvolili téma reálného a virtuálního světa a toho, jak je utváříme. S rostoucí vlnou nacionalismu a konzervativismu si myslí, že jejich posláním jako veřejné instituce je ohlížet se zpět a mluvit o minulosti, abychom pochopili budoucnost.
„Vytváříme vlastní realitu a pevně věříme, že poznáním, porozuměním a respektem můžeme přispět k formování ohleduplné a přemýšlivé společnosti. Náš program se skládá z různých přednášek, prezentací a diskusí souvisejících s našimi výstavami a se zaměřením na výše uvedená témata, především pak posunování hranic, míšení národností, etnik, menšin atd. Co se týče virtuálních světů, chceme pracovat s naší novou mobilní aplikací a prezentovat tyto myšlenky ve světě nové normality,“ říkají zástupci košického edukačního oddělení.
Program košického MULTIversa:
út | 12. 10. 2021 | 17. 00 hod. | V priestore Zániku planéty | ONLINE na Facebooku Východoslovenské galerie
Moderovaná diskusia na tému: Od chudoby k sebestačnosti / From Poverty to Self-Sustainability.
Hostia diskusie :
Veronika Poklembová - ETP Slovensko – nezisková konzultačno-vzdelávacia organizácia
Jana Krajkovičová - Nadácia DEDO
Peter Gombita - Nezisková organizácia Oáza-nádej pre nový život
Diskusia je určená pre širokú verejnosť a má viesť k pochopeniu a zlepšeniu situácie. Diskusia a prezentácia o sociálnych domoch budovaných Rómskou komunitou. Tento projekt bol realizovaný ETP centrom a zahŕňa budovanie si vlastných sociálnych domov a domov pre marginalizované skupiny obyvateľstva.
Organizácia Dedo: Bývanie pre rodiny bez domova, mapuje problémy s bývaním v meste Košice.
Nezisková organizácia Oáza-nádej pre nový život poskytuje prístrešie a pomoc ľuďom v krajnej životnej situácií, ľudom v núdzi a bez domova.
V dobe, kedy mnohí riešime virtuálne podoby našej existencie spoza obrazoviek z pohodlia domova, niektorí trpia tým, že nemajú fyzický, reálny domov. Moderovaná diskusia predchádza výstave - House of Mine, ktorá sa bude zaoberať otázkami domu a domova.
čt | 14. 10. 2021 | 17.00 hod.
Neformálny rozhovor kurátorov k výstave Klimkovičovci – Príbehy troch generácií/ / Štefánia Ďuricová a Miroslav Kleban
Komentovaná prehliadka na tému utvárania geopolitického a spoločenského priestoru východného Slovenska v rámci rôznych štátnych zriadení, ktoré zanechali nezmazateľnú stopu nielen vo východnej časti republiky, ale aj na celom Slovensku. Stredná Európa v 19.a 20. storočí prechádzala rôznymi zmenami, ktoré sa odzrkadľujú dodnes, vidíme to na architektúre budov, názvoch ulíc, umeleckých vplyvoch, jazykoch, národnostiach, etc. Tento neformálny rozhovor bude reflektovať v istom zmysle tému tvorenia reality a jej vnímania v rámci politiky.
pá | 15. 10 .2021 | 13.00 hod. / ONLINE
Online Video-prezentácia projektu Amenge
"vizualita detí nemá etnickú príslušnosť"
Rómsky textil sa v posledných rokoch stal inšpiráciou pre módne trendy, avšak využívajúc iba jeho povrchné znaky. Textilný priemysel vyprázdňuje rómsku kultúru, stereotypizuje ju ako ”bohémsku” a ”nespútanú”. Táto vizuálna atraktivita rómskej kultúry tak stojí v opozícii voči marginalizácii, rasizmu a segregácii rómskej menšiny.
Amenge v rómštine znamená ”nám”. Amenge.project je založený na spolupráci rómskych detí a mládeže a ich optikou prezentuje rómsku skúsenosť, vizuálnu kultúru ako aj osobné preferencie, zážitky a predstavy. Cieľom je otvoriť medzikultúrny dialóg a viesť k podpore vzájomnej tolerancie a pochopeniu kultúrnych odlišností. Výsledkom prvého projektu, ktoré video odprezentuje, je dizajnérska kolekcia, ktorej podklady robili deti z Luníka 9.
Na tvorbe spolupracovali textilná dizajnérka Zuzana Zmateková, textilná výtvarníčka Henrieta Tholt a kurátorka výstavy bola Monika Pádejová.
Video prezentáciu a fotodokumentáciu pripravil Tibor Czitó.
Ďalšie pokračovanie projektu v súčasnosti prebieha v spolupráci s Petrou Filipiakovou, galerijnou pedagogičkou z Východoslovenskej galérie.
ne | 17. 10. 2021 od 14.00 – 15.30 hod.
Kreatívny labyrint so združením Usmej sa na mňa
Hlavným zmyslom tejto aktivity je, aby deti a tínedžeri z minoritných skupín vystúpili zo svojej komfortnej zóny bez stresu a vyskúšali si vzdelávacie a kreatívne aktivity spolu so stálymi návštevníkmi v podobe rodín, ktoré navštevujú náš program Kreatívny labyrint. V spolupráci s občianskym zdražením Usmej sa na mňa, ktoré pomáha deťom, mladým dospelým, dospelým s postihnutím a ich rodinám. Súčasťou programu je nastaviť podmienky tak, že dobrovoľníci zo združenia Usmej sa na mňa sa stanú lektormi na našom programe, ktorý je určený pre rodiny s deťmi. Stanú sa neoddeliteľnou súčasťou vzdelávacieho programu VSG. Program a aktivity budú zamerané na upcykláciu a výrobu nových a funkčných predmetov dennej potreby.
Príďte si oddýchnuť s celou rodinou a zažiť bezprostredný kontakt s umením na vlastnej koži.
Program je zostavený z návštevy výstavnej siene, kde sa deti zoznámia s autormi a dielami a dostanú výklad prispôsobený ich veku. Zážitok z výstavy sa potom v ateliéri pretaví do výtvorov, ktoré si deti samozrejme môžu odniesť domov.
Dieťa môže Kreatívny labyrint navštíviť len v sprievode rodiča. Rodič je za dieťa zodpovedný. Maximálna kapacita je 8 detí. Odporúčaný vek detí je od 4 do 12 rokov. Je potrebné nahlásiť vek účastníkov, aby sme dokázali vyhovieť vašim potrebám.
Pre prihlásenie na Kreatívny labyrint je nutné vopred kontaktovať oddelenie galerijnej pedagogiky (v piatok do 14:00 pred nedeľným workshopom): Mgr. Petra Filipiaková: filipiakova@vsg.sk filipiakova@vsg.sk/ 0905 615 032
Cena 4€ pre vaše dieťa (tretie dieťa v rodine a viac zdarma) / rodičia majú vstup zdarma.
Sprievodné programy Východoslovenskej galérie sú určené výlučne osobám v režime OTP – osoby, ktoré sú plne očkované, testované (od odberu PCR 72 a Ag testu 48 hodín), prípadne ochorenie COVID-19 prekonali za ostatných 180 dní. Ďakujeme za pochopenie.
Trienále SEFO 2021 míří do Košic
Online diskuze, komentovaná prohlídka, online videoprezentace či kreativní labyrint pro děti – to je program MULTIversa, který si připravila pro tento týden Východoslovenská galerie. Trienále SEFO 2021 pro tento týden míří do Košic.
Východoslovenská galerie byla založena v roce 1951 v druhém největším městě Slovenska. Od svého založení prošla galerie mnoha změnami a do jejích sbírek přibylo mnoho kvalitních uměleckých děl. Jejím úkolem je soustavně shromažďovat, prezentovat a uchovávat slovenské a zahraniční výtvarné umění a zvyšovat povědomí o jeho složitosti a rozmanitosti.
Vznik galerie a budova bývalé župy, v níž galerie sídlí, jsou úzce spjaty s městem Košice a bohatou historií regionu východního Slovenska, která má kulturní a národní význam. Závazkem Východoslovenské galerie je pracovat nejen s výtvarným uměním, ale také upozorňovat na aktuální témata současnosti, jako je klimatická krize, sociální nerovnost, segregace a netolerance. Dbá na životní prostředí a řídí se Zeleným kodexem. Stanovila si cíl stát se inkluzivní institucí, která odráží svět, v němž žijeme. Kromě sbírání, výzkumu, dokumentace a prezentace výtvarného umění znovu otevřela svou knihovnu se specializovaným knižním fondem pro své návštěvníky a badatele.
Navazuje na tvrdou práci předchůdců a energii nové generace kurátorů, galerijních pedagogů a odborných pracovníků, kteří přemýšlejí o umění jako o katalyzátoru současných i budoucích myšlenek. Výstavní projekty Východoslovenské galerie jsou rozmanité a sahají od starého až po současné umění. Kromě výstav připravuje galerie také bohatý program pro odbornou i širokou veřejnost - od nejmladších návštěvníků až po seniory. Tamní tým pracuje na vytvoření profesionálního dokumentačního centra a postupně zlepšujeme podmínky v depozitáři pro uložení uměleckých děl. Snaží se o kvalitní řešení a nové přístupy, spolupracujeme s renomovanými architekty, umělci a vědci.
Inkluzivní program
Východoslovenská galerie uchovává rozsáhlou sbírku umění od starých mistrů až po současné umění. Její návštěvníci jsou různorodí, od dětí až po seniory, a pomocí inkluzivního přístupu a programu se její lektoři a kurátoři snaží instituci otevřít všem skupinám. Chtějí, aby kultura spojovala a byla dostupná pro všechny.
V rámci MULTIversa zvolili téma reálného a virtuálního světa a toho, jak je utváříme. S rostoucí vlnou nacionalismu a konzervativismu si myslí, že jejich posláním jako veřejné instituce je ohlížet se zpět a mluvit o minulosti, abychom pochopili budoucnost.
„Vytváříme vlastní realitu a pevně věříme, že poznáním, porozuměním a respektem můžeme přispět k formování ohleduplné a přemýšlivé společnosti. Náš program se skládá z různých přednášek, prezentací a diskusí souvisejících s našimi výstavami a se zaměřením na výše uvedená témata, především pak posunování hranic, míšení národností, etnik, menšin atd. Co se týče virtuálních světů, chceme pracovat s naší novou mobilní aplikací a prezentovat tyto myšlenky ve světě nové normality,“ říkají zástupci košického edukačního oddělení.
Program košického MULTIversa:
út | 12. 10. 2021 | 17. 00 hod. | V priestore Zániku planéty | ONLINE na Facebooku Východoslovenské galerie
Moderovaná diskusia na tému: Od chudoby k sebestačnosti / From Poverty to Self-Sustainability.
Hostia diskusie :
Veronika Poklembová - ETP Slovensko – nezisková konzultačno-vzdelávacia organizácia
Jana Krajkovičová - Nadácia DEDO
Peter Gombita - Nezisková organizácia Oáza-nádej pre nový život
Diskusia je určená pre širokú verejnosť a má viesť k pochopeniu a zlepšeniu situácie. Diskusia a prezentácia o sociálnych domoch budovaných Rómskou komunitou. Tento projekt bol realizovaný ETP centrom a zahŕňa budovanie si vlastných sociálnych domov a domov pre marginalizované skupiny obyvateľstva.
Organizácia Dedo: Bývanie pre rodiny bez domova, mapuje problémy s bývaním v meste Košice.
Nezisková organizácia Oáza-nádej pre nový život poskytuje prístrešie a pomoc ľuďom v krajnej životnej situácií, ľudom v núdzi a bez domova.
V dobe, kedy mnohí riešime virtuálne podoby našej existencie spoza obrazoviek z pohodlia domova, niektorí trpia tým, že nemajú fyzický, reálny domov. Moderovaná diskusia predchádza výstave - House of Mine, ktorá sa bude zaoberať otázkami domu a domova.
čt | 14. 10. 2021 | 17.00 hod.
Neformálny rozhovor kurátorov k výstave Klimkovičovci – Príbehy troch generácií/ / Štefánia Ďuricová a Miroslav Kleban
Komentovaná prehliadka na tému utvárania geopolitického a spoločenského priestoru východného Slovenska v rámci rôznych štátnych zriadení, ktoré zanechali nezmazateľnú stopu nielen vo východnej časti republiky, ale aj na celom Slovensku. Stredná Európa v 19.a 20. storočí prechádzala rôznymi zmenami, ktoré sa odzrkadľujú dodnes, vidíme to na architektúre budov, názvoch ulíc, umeleckých vplyvoch, jazykoch, národnostiach, etc. Tento neformálny rozhovor bude reflektovať v istom zmysle tému tvorenia reality a jej vnímania v rámci politiky.
pá | 15. 10 .2021 | 13.00 hod. / ONLINE
Online Video-prezentácia projektu Amenge
"vizualita detí nemá etnickú príslušnosť"
Rómsky textil sa v posledných rokoch stal inšpiráciou pre módne trendy, avšak využívajúc iba jeho povrchné znaky. Textilný priemysel vyprázdňuje rómsku kultúru, stereotypizuje ju ako ”bohémsku” a ”nespútanú”. Táto vizuálna atraktivita rómskej kultúry tak stojí v opozícii voči marginalizácii, rasizmu a segregácii rómskej menšiny.
Amenge v rómštine znamená ”nám”. Amenge.project je založený na spolupráci rómskych detí a mládeže a ich optikou prezentuje rómsku skúsenosť, vizuálnu kultúru ako aj osobné preferencie, zážitky a predstavy. Cieľom je otvoriť medzikultúrny dialóg a viesť k podpore vzájomnej tolerancie a pochopeniu kultúrnych odlišností. Výsledkom prvého projektu, ktoré video odprezentuje, je dizajnérska kolekcia, ktorej podklady robili deti z Luníka 9.
Na tvorbe spolupracovali textilná dizajnérka Zuzana Zmateková, textilná výtvarníčka Henrieta Tholt a kurátorka výstavy bola Monika Pádejová.
Video prezentáciu a fotodokumentáciu pripravil Tibor Czitó.
Ďalšie pokračovanie projektu v súčasnosti prebieha v spolupráci s Petrou Filipiakovou, galerijnou pedagogičkou z Východoslovenskej galérie.
ne | 17. 10. 2021 od 14.00 – 15.30 hod.
Kreatívny labyrint so združením Usmej sa na mňa
Hlavným zmyslom tejto aktivity je, aby deti a tínedžeri z minoritných skupín vystúpili zo svojej komfortnej zóny bez stresu a vyskúšali si vzdelávacie a kreatívne aktivity spolu so stálymi návštevníkmi v podobe rodín, ktoré navštevujú náš program Kreatívny labyrint. V spolupráci s občianskym zdražením Usmej sa na mňa, ktoré pomáha deťom, mladým dospelým, dospelým s postihnutím a ich rodinám. Súčasťou programu je nastaviť podmienky tak, že dobrovoľníci zo združenia Usmej sa na mňa sa stanú lektormi na našom programe, ktorý je určený pre rodiny s deťmi. Stanú sa neoddeliteľnou súčasťou vzdelávacieho programu VSG. Program a aktivity budú zamerané na upcykláciu a výrobu nových a funkčných predmetov dennej potreby.
Príďte si oddýchnuť s celou rodinou a zažiť bezprostredný kontakt s umením na vlastnej koži.
Program je zostavený z návštevy výstavnej siene, kde sa deti zoznámia s autormi a dielami a dostanú výklad prispôsobený ich veku. Zážitok z výstavy sa potom v ateliéri pretaví do výtvorov, ktoré si deti samozrejme môžu odniesť domov.
Dieťa môže Kreatívny labyrint navštíviť len v sprievode rodiča. Rodič je za dieťa zodpovedný. Maximálna kapacita je 8 detí. Odporúčaný vek detí je od 4 do 12 rokov. Je potrebné nahlásiť vek účastníkov, aby sme dokázali vyhovieť vašim potrebám.
Pre prihlásenie na Kreatívny labyrint je nutné vopred kontaktovať oddelenie galerijnej pedagogiky (v piatok do 14:00 pred nedeľným workshopom): Mgr. Petra Filipiaková: filipiakova@vsg.sk filipiakova@vsg.sk/ 0905 615 032
Cena 4€ pre vaše dieťa (tretie dieťa v rodine a viac zdarma) / rodičia majú vstup zdarma.
Sprievodné programy Východoslovenskej galérie sú určené výlučne osobám v režime OTP – osoby, ktoré sú plne očkované, testované (od odberu PCR 72 a Ag testu 48 hodín), prípadne ochorenie COVID-19 prekonali za ostatných 180 dní. Ďakujeme za pochopenie.
Jubilejní 10. ročník přehlídky filmů o spontánní tvořivosti neškolených tvůrců – Art brut film Olomouc dnes ovládne Arcidiecézní muzeum. Od 18.00 vás čtyři snímky zavedou do paralelních světů slovenských tvůrců Václava Beránka a Martina Sabaky, Španěla Josepa Pujiula i Vily či Poláka Nikifora.
Tentokrát se festival koná v rámci akcí Trienále SEFO 2021 a přináší středometrážní film společně se souborem krátkých videí, korespondujících s dramaturgickou linií trienále a přibližujících pozoruhodné příběhy jedinečných autorských osobností tzv. původní či marginální tvorby.
„Mezi jinými se zaměříme i na dnes téměř zapomenutou malířskou tvorbu železničáře Václava Beránka (1915–1982). Ten, okouzlen bezelstným pohádkovým světem, dovedl zachytit i odvrácenou až temnou stranu našeho života jako například v rozměrném obraze Vodní královna a ztroskotání plachetnice, u jehož zrodu byla před padesáti lety i filmová kamera slovenského režiséra Eugena Šinka,“ říká Pavel Konečný, hlavní organizátor festivalu.
„Druhý slovenský autor Martin Sabaka (1925 – 2016) se zase po odchodu do důchodu třicet let věnoval vytváření svého paralelního světa z materiálu nasbíraného na nedaleké skládce smetí vytvořil Eiffelovu věž, Sochu Svobody, šikmou věž v Pise, bratislavský hrad, Tower Bridge v Londýně, celkem více jak dvacet šest až 3 metry vysokých objektů,“ dodává Konečný s tím, že více o nich vám prozradí dnes večer v Arcidiecézním muzeu.
ART BRUT FILM vás dnes zavede do paralelních světů
Jubilejní 10. ročník přehlídky filmů o spontánní tvořivosti neškolených tvůrců – Art brut film Olomouc dnes ovládne Arcidiecézní muzeum. Od 18.00 vás čtyři snímky zavedou do paralelních světů slovenských tvůrců Václava Beránka a Martina Sabaky, Španěla Josepa Pujiula i Vily či Poláka Nikifora.
Tentokrát se festival koná v rámci akcí Trienále SEFO 2021 a přináší středometrážní film společně se souborem krátkých videí, korespondujících s dramaturgickou linií trienále a přibližujících pozoruhodné příběhy jedinečných autorských osobností tzv. původní či marginální tvorby.
„Mezi jinými se zaměříme i na dnes téměř zapomenutou malířskou tvorbu železničáře Václava Beránka (1915–1982). Ten, okouzlen bezelstným pohádkovým světem, dovedl zachytit i odvrácenou až temnou stranu našeho života jako například v rozměrném obraze Vodní královna a ztroskotání plachetnice, u jehož zrodu byla před padesáti lety i filmová kamera slovenského režiséra Eugena Šinka,“ říká Pavel Konečný, hlavní organizátor festivalu.
„Druhý slovenský autor Martin Sabaka (1925 – 2016) se zase po odchodu do důchodu třicet let věnoval vytváření svého paralelního světa z materiálu nasbíraného na nedaleké skládce smetí vytvořil Eiffelovu věž, Sochu Svobody, šikmou věž v Pise, bratislavský hrad, Tower Bridge v Londýně, celkem více jak dvacet šest až 3 metry vysokých objektů,“ dodává Konečný s tím, že více o nich vám prozradí dnes večer v Arcidiecézním muzeu.
Básníci čtyř zemí se ve Velkém studiu Českého rozhlasu Olomouc utkají o Cenu Václava Buriana. Soutěžní klání, které je letos součástí výstavního projektu Muzea umění Olomouc Trienále SEFO 2021, se uskuteční již pošesté na den sv. Václava, tedy 28. 9., v 15 hodin. Vítěz obdrží uměleckou brož a 1000 eur. Na předávaní ceny naváže ve 20 hodin v olomouckém Jazz Tibet Clubu koncert mnohočlenné „superskupiny“ Zvíře jménem Podzim.
„Na soutěžní čtení zveme tradičně autory z Polska, Slovenska, České republiky a německojazyčné země – letos to bude Sibylla Vričić Hausmann z Německa. Vítězka či vítěz navíc získá pozvánku na básnické čtení v rámci Lyrikbuchhandlung na Lipském knižním veletrhu 2022,“ přibližuje David Voda, předseda Výboru pro Cenu Václava Buriana. „Zveme příznivce poezie do studia olomouckého Českého rozhlasu. Vstup je zdarma, samozřejmě při dodržení aktuálních hygienických omezení,“ doplňuje Voda.
Mezinárodní porota letos nominovala tyto autory:
· Sibylla Vričić Hausmann (1979), básnířka a spisovatelka z Lipska.
· Silvia Kaščáková (1976) básnířka, překladatelka a textařka vážné, gospelové i populární hudby z Ružomberoku.
· Ondřej Macl (1989) básník, překladatel, literární kritik a herec z Prahy.
· Krzysztof Siwczyk (1977), básník, esejista, literární recenzent, fejetonista a filmový herec z hornoslezských Gliwic.
Cenu v kategorii Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu převezme rakouský slavista, novinář, překladatel a spisovatel Martin Pollack (1949) – vynikající znalec východoevropského kulturního prostoru 20. století z Vídně.
Koncert v Jazz Tibet Clubu
Lyrické odpoledne přejde večer v Jazz Tibet Clubu v koncert mnohočlenné skupiny Zvíře jménem Podzim, kterou sestavil ze svých přátel-hudebníků písničkář Jakub König, známý jako Kittchen. V roce 2020 kapela získala dvě Ceny Anděl v kategoriích Objev roku a Alternativa & elektronika. Je to jeden z posledních koncertů tohoto uskupení, protože se chystá na podzim ukončit současnou etapu svého působení. Vstupenky lze zakoupit na místě nebo v předprodeji.
Cena Václava Buriana: přehlídku poezie zakončí koncert Zvířete jménem Podzim
Básníci čtyř zemí se ve Velkém studiu Českého rozhlasu Olomouc utkají o Cenu Václava Buriana. Soutěžní klání, které je letos součástí výstavního projektu Muzea umění Olomouc Trienále SEFO 2021, se uskuteční již pošesté na den sv. Václava, tedy 28. 9., v 15 hodin. Vítěz obdrží uměleckou brož a 1000 eur. Na předávaní ceny naváže ve 20 hodin v olomouckém Jazz Tibet Clubu koncert mnohočlenné „superskupiny“ Zvíře jménem Podzim.
„Na soutěžní čtení zveme tradičně autory z Polska, Slovenska, České republiky a německojazyčné země – letos to bude Sibylla Vričić Hausmann z Německa. Vítězka či vítěz navíc získá pozvánku na básnické čtení v rámci Lyrikbuchhandlung na Lipském knižním veletrhu 2022,“ přibližuje David Voda, předseda Výboru pro Cenu Václava Buriana. „Zveme příznivce poezie do studia olomouckého Českého rozhlasu. Vstup je zdarma, samozřejmě při dodržení aktuálních hygienických omezení,“ doplňuje Voda.
Mezinárodní porota letos nominovala tyto autory:
· Sibylla Vričić Hausmann (1979), básnířka a spisovatelka z Lipska.
· Silvia Kaščáková (1976) básnířka, překladatelka a textařka vážné, gospelové i populární hudby z Ružomberoku.
· Ondřej Macl (1989) básník, překladatel, literární kritik a herec z Prahy.
· Krzysztof Siwczyk (1977), básník, esejista, literární recenzent, fejetonista a filmový herec z hornoslezských Gliwic.
Cenu v kategorii Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu převezme rakouský slavista, novinář, překladatel a spisovatel Martin Pollack (1949) – vynikající znalec východoevropského kulturního prostoru 20. století z Vídně.
Koncert v Jazz Tibet Clubu
Lyrické odpoledne přejde večer v Jazz Tibet Clubu v koncert mnohočlenné skupiny Zvíře jménem Podzim, kterou sestavil ze svých přátel-hudebníků písničkář Jakub König, známý jako Kittchen. V roce 2020 kapela získala dvě Ceny Anděl v kategoriích Objev roku a Alternativa & elektronika. Je to jeden z posledních koncertů tohoto uskupení, protože se chystá na podzim ukončit současnou etapu svého působení. Vstupenky lze zakoupit na místě nebo v předprodeji.
Jak to bude s chlazením či topením v plánované budově Středoevropského fóra Olomouc? Budou vstupní prostor a vchod dostatečně lákat návštěvníky? Myslíte i na ekologické aspekty v souvislosti se stavbou? Uvažovali jste o možném propojení SEFO s navazujícím tramvajovým depem, pokud jej město přemístí jinam?
Téměř dvě hodiny trvala sobotní (18. 9. 2021) diskuse v Muzeu umění Olomouc ohledně novinek spojených se stavbou SEFO i jeho výstavními či akvizičními plány. Půlhodinový úvod obstarali ředitel MUO Ondřej Zatloukal, autor architektonického návrhu SEFO Jan Šépka a vedoucí kurátorka oddělení SEFO Barbora Kundračíková, ale potom už se naplno rozjela debata tří desítek účastníků v sále Trojlodí, kde je nyní hlavní výstava Trienále SEFO 2021.
„V nedávné době se nám podařilo vykoupit v proluce poslední parcelu, o níž jsme usilovali už od roku 2009,“ oznámil na úvod ředitel Ondřej Zatloukal. „Nyní připravujeme veřejnou zakázku na generálního projektanta, v roce 2023 počítáme se zahájením stavby. Pokud by vše šlo podle plánu, mohli bychom stavební práce dokončit v roce 2026 a začít se stěhovat do nové budovy. O rok později bychom mohli otevřít.“
Dvě novinky představil architekt Šépka. „Díky získání parcely propojíme Denisovu ulici s Kačení při jejím ústí do Koželužské. První část SEFO, která navazuje na Muzeum moderního umění, bude totiž průchozí pasáží,“ ukazoval Šépka v obrazové prezentaci. Přítomné pak „dostal“ další novinkou: „Nyní zkoumáme možnosti 3D tisku z vysokopevnostního betonu. Nosné zdi by měly lepší izolační vlastnosti, a navíc bychom významně ušetřili, protože by nebylo potřeba bednění ani zpevňující železné pruty jako při stavbě z klasického železobetonu.“
Součástí plánované expozice moderního středoevropského umění by měla být, kromě promyšleného systému obměn, intervencí a programů, například kybernetická socha Senster. „Je to dva a půl metru vysoká plastika se čtyřmetrovými rameny, která reaguje na pohyb a zvuk. Vytvořil ji na začátku sedmdesátých let polský autor Edward Ihnatowicz pro výstavu v nizozemském Eindhovenu. Po skončení výstavy byla rozebrána, ale před čtyřmi lety zakoupila jednotlivé části Univerzita vědy a technologie v Krakově, která ji zrekonstruovala. Systém dlouhodobých zápůjček s podobným typem partnerů by měl napomoci etablování principů fóra jako sdíleného prostoru, ve kterém jde především o diskusi možností a odlišných interpretací,“ nastínila kurátorka Barbora Kundračíková, kam se ubírá uvažování o nové expozici. Nejde však pouze o ni – cílem současných snah je propojit vnitřní prostor instituce s tím veřejným.
Dotazy z publika se hodně týkaly možnosti stavby prostřednictvím 3D tisku, ale třeba i technického řešení chlazení celé budovy. Architekt Šépka odpověděl, že výpočty ukazují na ekologický charakter stavby, protože vzhledem k výšce jednotlivých lodí by zde měl působit obdobný efekt jako v gotických kostelech. Chlazení tedy podle něj není potřeba. Na nejrůznější výhrady reagovali zejména ředitel Zatloukal a architekt Šépka. Týkaly se například plánovaného vstupu do SEFO či šířky jednotlivých lodí a jejich využitelnosti. Dotazů byla celá řada a nemá zřejmě smysl všechny vypisovat – můžete se podívat na videozáznam z besedy ZDE.
Vytiskne SEFO 3D robotická tiskárna?
Jak to bude s chlazením či topením v plánované budově Středoevropského fóra Olomouc? Budou vstupní prostor a vchod dostatečně lákat návštěvníky? Myslíte i na ekologické aspekty v souvislosti se stavbou? Uvažovali jste o možném propojení SEFO s navazujícím tramvajovým depem, pokud jej město přemístí jinam?
Téměř dvě hodiny trvala sobotní (18. 9. 2021) diskuse v Muzeu umění Olomouc ohledně novinek spojených se stavbou SEFO i jeho výstavními či akvizičními plány. Půlhodinový úvod obstarali ředitel MUO Ondřej Zatloukal, autor architektonického návrhu SEFO Jan Šépka a vedoucí kurátorka oddělení SEFO Barbora Kundračíková, ale potom už se naplno rozjela debata tří desítek účastníků v sále Trojlodí, kde je nyní hlavní výstava Trienále SEFO 2021.
„V nedávné době se nám podařilo vykoupit v proluce poslední parcelu, o níž jsme usilovali už od roku 2009,“ oznámil na úvod ředitel Ondřej Zatloukal. „Nyní připravujeme veřejnou zakázku na generálního projektanta, v roce 2023 počítáme se zahájením stavby. Pokud by vše šlo podle plánu, mohli bychom stavební práce dokončit v roce 2026 a začít se stěhovat do nové budovy. O rok později bychom mohli otevřít.“
Dvě novinky představil architekt Šépka. „Díky získání parcely propojíme Denisovu ulici s Kačení při jejím ústí do Koželužské. První část SEFO, která navazuje na Muzeum moderního umění, bude totiž průchozí pasáží,“ ukazoval Šépka v obrazové prezentaci. Přítomné pak „dostal“ další novinkou: „Nyní zkoumáme možnosti 3D tisku z vysokopevnostního betonu. Nosné zdi by měly lepší izolační vlastnosti, a navíc bychom významně ušetřili, protože by nebylo potřeba bednění ani zpevňující železné pruty jako při stavbě z klasického železobetonu.“
Součástí plánované expozice moderního středoevropského umění by měla být, kromě promyšleného systému obměn, intervencí a programů, například kybernetická socha Senster. „Je to dva a půl metru vysoká plastika se čtyřmetrovými rameny, která reaguje na pohyb a zvuk. Vytvořil ji na začátku sedmdesátých let polský autor Edward Ihnatowicz pro výstavu v nizozemském Eindhovenu. Po skončení výstavy byla rozebrána, ale před čtyřmi lety zakoupila jednotlivé části Univerzita vědy a technologie v Krakově, která ji zrekonstruovala. Systém dlouhodobých zápůjček s podobným typem partnerů by měl napomoci etablování principů fóra jako sdíleného prostoru, ve kterém jde především o diskusi možností a odlišných interpretací,“ nastínila kurátorka Barbora Kundračíková, kam se ubírá uvažování o nové expozici. Nejde však pouze o ni – cílem současných snah je propojit vnitřní prostor instituce s tím veřejným.
Dotazy z publika se hodně týkaly možnosti stavby prostřednictvím 3D tisku, ale třeba i technického řešení chlazení celé budovy. Architekt Šépka odpověděl, že výpočty ukazují na ekologický charakter stavby, protože vzhledem k výšce jednotlivých lodí by zde měl působit obdobný efekt jako v gotických kostelech. Chlazení tedy podle něj není potřeba. Na nejrůznější výhrady reagovali zejména ředitel Zatloukal a architekt Šépka. Týkaly se například plánovaného vstupu do SEFO či šířky jednotlivých lodí a jejich využitelnosti. Dotazů byla celá řada a nemá zřejmě smysl všechny vypisovat – můžete se podívat na videozáznam z besedy ZDE.
Nová aktivní zóna, staří mistři ve stálé expozici 20. století, vaše myšlenky uprostřed proluky SEFO i diskuze o budoucnosti projektu SEFO s ředitelem MUO Ondřejem Zatloukalem a architektem Janem Šépkou – taková bude v Muzeu umění druhá část oslav letošních Dnů evropského dědictví.
V pátek 17. září bude opět vstup do Muzea umění zdarma. Poprvé budete moci navštívit novu aktivní zónu, kterou do Besedního sálu připravili lektoři našeho edukačního oddělení a nazvali ji Koncert pro 3 klavírní křídla.
V 18.00 na vás budou čekat naši kurátoři a během komentované prohlídky vás seznámí s díly starých mistrů, která doplnila stálou expozici Století relativity a nejen to, tato díla totiž uvedou do kontextu s jejich novodobími pokračovateli. Rezervace nutná: 585 514 241
Od 19.30 se otevře také brána do proluky SEFO, ve které na vás bude čekat autorská instalace Dana Gregora (Initi) Tichý křik. Díky unikátnímu softwaru a laseru se vaše slova a myšlenky přesunou do prostoru, kde bude stát nová muzejní budova.
Celé oslavy pak vyvrcholí v sobotu 18. září v 17.00 během diskuze Tvoříme SEFO v Trojlodí Muzea umění. O nové budově a především o obsahové náplni projektu SEFO, podobách stálých expozic i plánované akvizice vám představí ředitel MUO Ondřej Zatloukal, kurátorky Barbora Kundračíková, Martina Mertová a chybět nebude ani architekt Jan Šépka. Rezervace nutná: 585 514 241
Oslavy Dnů evropského dědictví budou pokračovat v pátek a sobotu
Nová aktivní zóna, staří mistři ve stálé expozici 20. století, vaše myšlenky uprostřed proluky SEFO i diskuze o budoucnosti projektu SEFO s ředitelem MUO Ondřejem Zatloukalem a architektem Janem Šépkou – taková bude v Muzeu umění druhá část oslav letošních Dnů evropského dědictví.
V pátek 17. září bude opět vstup do Muzea umění zdarma. Poprvé budete moci navštívit novu aktivní zónu, kterou do Besedního sálu připravili lektoři našeho edukačního oddělení a nazvali ji Koncert pro 3 klavírní křídla.
V 18.00 na vás budou čekat naši kurátoři a během komentované prohlídky vás seznámí s díly starých mistrů, která doplnila stálou expozici Století relativity a nejen to, tato díla totiž uvedou do kontextu s jejich novodobími pokračovateli. Rezervace nutná: 585 514 241
Od 19.30 se otevře také brána do proluky SEFO, ve které na vás bude čekat autorská instalace Dana Gregora (Initi) Tichý křik. Díky unikátnímu softwaru a laseru se vaše slova a myšlenky přesunou do prostoru, kde bude stát nová muzejní budova.
Celé oslavy pak vyvrcholí v sobotu 18. září v 17.00 během diskuze Tvoříme SEFO v Trojlodí Muzea umění. O nové budově a především o obsahové náplni projektu SEFO, podobách stálých expozic i plánované akvizice vám představí ředitel MUO Ondřej Zatloukal, kurátorky Barbora Kundračíková, Martina Mertová a chybět nebude ani architekt Jan Šépka. Rezervace nutná: 585 514 241
Muzeum umění se rozhodlo připojit k mezinárodní akci Ask a Curator Day, kterou od roku 2010 pořádá Museum Next. Letos připadá na 15. září a Muzeum umění Olomouc bude zastupovat šéfkurátorka Trienále SEFO 2021 Barbora Kundračíková.
Smysl celé akce je jednoduchý, kdokoliv se díky sociálním sítím může ptát kurátorů z celého světa na věci, které ho na chodu muzeí a galerií zajímají. Stačí napsat přímo vybrané instituci na její Twitter či použít #AskaCurator. Kurátoři vám pak na stejné platformě odpoví.
Konkrétně u MUO se ptejte ZDE.
Akce Ask a Curator Day se za uplynulých jedenáct let rozrostla doslova do celého světa, kromě MUO, se do ní zapojují muzea a galerie z celého světa, od Nového Zélandu přes Francii až po Havaj, také jejich kurátoři vám budou k dispozici.
MUO se zítra zapojí do celosvětové akce Zeptej se kurátora
Muzeum umění se rozhodlo připojit k mezinárodní akci Ask a Curator Day, kterou od roku 2010 pořádá Museum Next. Letos připadá na 15. září a Muzeum umění Olomouc bude zastupovat šéfkurátorka Trienále SEFO 2021 Barbora Kundračíková.
Smysl celé akce je jednoduchý, kdokoliv se díky sociálním sítím může ptát kurátorů z celého světa na věci, které ho na chodu muzeí a galerií zajímají. Stačí napsat přímo vybrané instituci na její Twitter či použít #AskaCurator. Kurátoři vám pak na stejné platformě odpoví.
Konkrétně u MUO se ptejte ZDE.
Akce Ask a Curator Day se za uplynulých jedenáct let rozrostla doslova do celého světa, kromě MUO, se do ní zapojují muzea a galerie z celého světa, od Nového Zélandu přes Francii až po Havaj, také jejich kurátoři vám budou k dispozici.
Dílo Jana Pamuły vám zítra přiblíží online přednáška autorky jeho olomoucké výstavy Beaty Gawrońské-Oramus. Pořádá ji ve spolupráci s MUO náš dlouholetý partner Międzynarodowe Centrum Kultury w Krakowie v rámci projektu MULTIversum. Těšit se můžete také na Pamułovy počítačové animace, reportáž z olomoucké výstavy či úryvky z rozhovoru Jana Pamuły s olomouckým matematikem Janem Andresem.
Krakovské MCK připravuje na zítra online přednášku o Pamułovi
Dílo Jana Pamuły vám zítra přiblíží online přednáška autorky jeho olomoucké výstavy Beaty Gawrońské-Oramus. Pořádá ji ve spolupráci s MUO náš dlouholetý partner Międzynarodowe Centrum Kultury w Krakowie v rámci projektu MULTIversum. Těšit se můžete také na Pamułovy počítačové animace, reportáž z olomoucké výstavy či úryvky z rozhovoru Jana Pamuły s olomouckým matematikem Janem Andresem.
Deset doposud nevystavených děl proměnilo výstavu Jan Pamuła | Průkopník počítačového umění v Polsku. Její návštěvníci mohou od 7. září nově vidět tří obrazy ze 70. a 80. let či dva rané prostorové geometrické objekty z cyklu Konfigurace mnoha prvků.
„Na tomto cyklu Jan Pamuła pracoval zejména v letech 1977–1980. Před několika lety se Muzeu umění podařilo díky jeho pochopení získat do své sbírky historicky nejvýznamnější objekt z roku 1977. Tento objekt duhové barevnosti má sice pořadové číslo III, ale ve skutečnosti je prvním autorovým realizovaným objektem v zamýšleném měřítku stojící lidské postavy. Předchozí dva objekty měly totiž komorní a spíše studijní charakter, neboť umělec si musel nejprve ověřit jejich konstrukční a estetické možnosti,“ říká kurátor výstavy Ladislav Daněk.
Nepochybným lákadlem pro ty, kteří obdivují geometrické umění, je vystavení druhé části Pamułova vrcholného malířského cyklu Deset verzí jednoho obrazu, který vytvořil ve svém krakovském ateliéru v letech 1993–2000.
„Tento zásadní cyklus namaloval jako pocty vynikajícím malířům v čele s Rembrandtem van Rijn a Paulem Kleem, jejichž tvorba ovlivnila umělcovo výtvarné myšlení. Poslední, jedenáctý obraz je věnován jeho vzácné ženě Barboře Szmuc-Pamułové, která zemřela v roce 2007. Přestože všechny obrazy mají stejné kompoziční řešení, tak emocionálně i prostorově působí značně rozdílným dojmem. Toho malíř dosáhl díky promyšlené volbě jednotlivých barevných akordů, volně evokujících malířskou paletu obdivovaných umělců. Například u pocty Rembrandtovi převládá velmi působivý zlatavě-medový tón. Zde je pozoruhodné, že všechna plátna jsou komponována jen na základě kombinace pouhých čtyř barev. Pozornému divákovi by ovšem neměla uniknout ani skutečnost, že barva stejné hodnoty nikdy nesousedí se stejnou barvou ve vedlejším čtvercovém či obdélníkovém poli,“ zdůrazňuje Ladislav Daněk.
Trienále SEFO představuje další díla Jana Pamuły
Deset doposud nevystavených děl proměnilo výstavu Jan Pamuła | Průkopník počítačového umění v Polsku. Její návštěvníci mohou od 7. září nově vidět tří obrazy ze 70. a 80. let či dva rané prostorové geometrické objekty z cyklu Konfigurace mnoha prvků.
„Na tomto cyklu Jan Pamuła pracoval zejména v letech 1977–1980. Před několika lety se Muzeu umění podařilo díky jeho pochopení získat do své sbírky historicky nejvýznamnější objekt z roku 1977. Tento objekt duhové barevnosti má sice pořadové číslo III, ale ve skutečnosti je prvním autorovým realizovaným objektem v zamýšleném měřítku stojící lidské postavy. Předchozí dva objekty měly totiž komorní a spíše studijní charakter, neboť umělec si musel nejprve ověřit jejich konstrukční a estetické možnosti,“ říká kurátor výstavy Ladislav Daněk.
Nepochybným lákadlem pro ty, kteří obdivují geometrické umění, je vystavení druhé části Pamułova vrcholného malířského cyklu Deset verzí jednoho obrazu, který vytvořil ve svém krakovském ateliéru v letech 1993–2000.
„Tento zásadní cyklus namaloval jako pocty vynikajícím malířům v čele s Rembrandtem van Rijn a Paulem Kleem, jejichž tvorba ovlivnila umělcovo výtvarné myšlení. Poslední, jedenáctý obraz je věnován jeho vzácné ženě Barboře Szmuc-Pamułové, která zemřela v roce 2007. Přestože všechny obrazy mají stejné kompoziční řešení, tak emocionálně i prostorově působí značně rozdílným dojmem. Toho malíř dosáhl díky promyšlené volbě jednotlivých barevných akordů, volně evokujících malířskou paletu obdivovaných umělců. Například u pocty Rembrandtovi převládá velmi působivý zlatavě-medový tón. Zde je pozoruhodné, že všechna plátna jsou komponována jen na základě kombinace pouhých čtyř barev. Pozornému divákovi by ovšem neměla uniknout ani skutečnost, že barva stejné hodnoty nikdy nesousedí se stejnou barvou ve vedlejším čtvercovém či obdélníkovém poli,“ zdůrazňuje Ladislav Daněk.
Tématem Trienále SEFO 2021 jsou způsoby organizace lidského světa. Reflektují je také letošní Ekologické dny – a společně se ptáme, co je to originál a má ještě vůbec smysl o něm hovořit? Filozofka Alice Koubová naznačuje způsoby, jak o něm přemýšlet. A vytváří tak pro nás půdorys diskuse, která proběhne ve čtvrtek 9.9. v MUO.
Poslední letní večírek sezóny zahrnuje také koncert a noční AFO kino. Více ZDE.
EDO a Trienále SEFO se zaměří na téma originálu
Tématem Trienále SEFO 2021 jsou způsoby organizace lidského světa. Reflektují je také letošní Ekologické dny – a společně se ptáme, co je to originál a má ještě vůbec smysl o něm hovořit? Filozofka Alice Koubová naznačuje způsoby, jak o něm přemýšlet. A vytváří tak pro nás půdorys diskuse, která proběhne ve čtvrtek 9.9. v MUO.
Poslední letní večírek sezóny zahrnuje také koncert a noční AFO kino. Více ZDE.
Procházka po Krakově, workshopy pro děti, beseda s Janem Pamułou či přednáška – tak vypadá Trienále SEFO 2021 v režii krakovského Mezinárodního centra kultury. To je první partnerskou organizací, která v rámci projektu Multiversum přenese koncept olomouckého trienále do svého města, a to už v následujících dnech.
Mezinárodní centrum kultury je místem, kde lze přemýšlet o kultuře a kulturním dědictví tváří v tvář současným výzvám. Instituce se zaměřuje na oblasti teorie, filozofie a managementu kulturního dědictví, paměti, identity, kulturního prostoru, umění a dědictví střední Evropy, dialogů mezi kulturami, města jako zrcadla civilizace, kulturní politiky a ekonomiky kultury. Heslem instituce je interdisciplinární přístup. Mezinárodní centrum působí v řadě oblastí, spojuje úhly pohledu, čerpá z výsledků řady oborů, aby se co nejrozsáhleji, ale zároveň co nejuceleněji a nejobjektivněji podělila o zkušenosti s kulturním dědictvím v jeho univerzálním rozměru. MCK je národní kulturní institucí, která se zabývá výzkumnou, studijní, vzdělávací a informační činností a je také dlouholetým partnerem Muzea umění.
Mezinárodní centrum kultury bylo založeno 29. května 1991 během sympozia KBSE (Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě), kdy zástupci Východu a Západu poprvé po pádu železné opony debatovali o kultuře a kulturním dědictví. Od svého založení sídlí MCK v historickém tzv. Havraním domě na Hlavním náměstí, budově, jejíž historie sahá až do středověku. Umístění ve středu města a kdysi v srdci střední Evropy nám pomáhá plnit naše poslání, kterým je podpora kulturní integrace v Evropě a ochrana jejího kulturního dědictví.
Více o MCK ZDE.
Lidské řády a vizuální jazyky
Výběrem tématu Lidské řády a vizuální jazyky - strukturalismus, konstruktivismus, symbolismus představÍ MCK publiku nejrůznější způsoby využití a zobrazení vizuálního jazyka. Edukační aktivity krakovských lektorů budou zaměřeny na děti, mládež i seniory. Počínaje prezentací nového člověka ve vztahu k novému prostředí, životnímu stylu a stavbám, přes workshopy využívající na jedné straně abstraktní a na druhé straně matematický pohled na tvorbu výtvarných struktur a konče osobními zkušenostmi průkopníka počítačového umění v Polsku - prof. Jana Pamuły.
Program krakovského MULTIversa najdete ZDE.
Trienále SEFO 2021 míří do ulic Krakova
Procházka po Krakově, workshopy pro děti, beseda s Janem Pamułou či přednáška – tak vypadá Trienále SEFO 2021 v režii krakovského Mezinárodního centra kultury. To je první partnerskou organizací, která v rámci projektu Multiversum přenese koncept olomouckého trienále do svého města, a to už v následujících dnech.
Mezinárodní centrum kultury je místem, kde lze přemýšlet o kultuře a kulturním dědictví tváří v tvář současným výzvám. Instituce se zaměřuje na oblasti teorie, filozofie a managementu kulturního dědictví, paměti, identity, kulturního prostoru, umění a dědictví střední Evropy, dialogů mezi kulturami, města jako zrcadla civilizace, kulturní politiky a ekonomiky kultury. Heslem instituce je interdisciplinární přístup. Mezinárodní centrum působí v řadě oblastí, spojuje úhly pohledu, čerpá z výsledků řady oborů, aby se co nejrozsáhleji, ale zároveň co nejuceleněji a nejobjektivněji podělila o zkušenosti s kulturním dědictvím v jeho univerzálním rozměru. MCK je národní kulturní institucí, která se zabývá výzkumnou, studijní, vzdělávací a informační činností a je také dlouholetým partnerem Muzea umění.
Mezinárodní centrum kultury bylo založeno 29. května 1991 během sympozia KBSE (Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě), kdy zástupci Východu a Západu poprvé po pádu železné opony debatovali o kultuře a kulturním dědictví. Od svého založení sídlí MCK v historickém tzv. Havraním domě na Hlavním náměstí, budově, jejíž historie sahá až do středověku. Umístění ve středu města a kdysi v srdci střední Evropy nám pomáhá plnit naše poslání, kterým je podpora kulturní integrace v Evropě a ochrana jejího kulturního dědictví.
Více o MCK ZDE.
Lidské řády a vizuální jazyky
Výběrem tématu Lidské řády a vizuální jazyky - strukturalismus, konstruktivismus, symbolismus představÍ MCK publiku nejrůznější způsoby využití a zobrazení vizuálního jazyka. Edukační aktivity krakovských lektorů budou zaměřeny na děti, mládež i seniory. Počínaje prezentací nového člověka ve vztahu k novému prostředí, životnímu stylu a stavbám, přes workshopy využívající na jedné straně abstraktní a na druhé straně matematický pohled na tvorbu výtvarných struktur a konče osobními zkušenostmi průkopníka počítačového umění v Polsku - prof. Jana Pamuły.
Program krakovského MULTIversa najdete ZDE.
Vážení návštěvníci,
omlouváme se, ale museli jsme páteční hapenning Trhání i koncert kapely Magnetik umístěný do proluky SEFO z důvodu nepřízně počasí přesunout. Termín, kdy se akce bude konat, vám co nejdříve oznámíme na stránkách www.muo.cz či na Facebooku Muzea uměni. Ještě jednou se všem omlouváme za případné komplikace.
Páteční happening i koncert přesunuty na podzimní termín
Vážení návštěvníci,
omlouváme se, ale museli jsme páteční hapenning Trhání i koncert kapely Magnetik umístěný do proluky SEFO z důvodu nepřízně počasí přesunout. Termín, kdy se akce bude konat, vám co nejdříve oznámíme na stránkách www.muo.cz či na Facebooku Muzea uměni. Ještě jednou se všem omlouváme za případné komplikace.
Letní počasí nám tento týden příliš nepřeje, a proto jsme se rozhodli přesunout středeční program AFO Vizuální šum: Vizualiace ve 2D z proluky SEFO pod střechu Muzea umění Olomouc. Programový blok o fenoménu vizuální eseje i promítání snímku Walk The Tideline / Za přílivu mořem pokladů proběhne v Trojlodí uprostřed výstavy Universum. Pozor ještě jedna změn a, program začíná až ve 20.00!
Středeční AFO Vizuální šum: Vizualiace ve 2D se přesouvá do Muzea umění
Letní počasí nám tento týden příliš nepřeje, a proto jsme se rozhodli přesunout středeční program AFO Vizuální šum: Vizualiace ve 2D z proluky SEFO pod střechu Muzea umění Olomouc. Programový blok o fenoménu vizuální eseje i promítání snímku Walk The Tideline / Za přílivu mořem pokladů proběhne v Trojlodí uprostřed výstavy Universum. Pozor ještě jedna změn a, program začíná až ve 20.00!
Krakov, Košice, Budapešť a Linec – díky partnerským institucím SEFO se v průběhu podzimních měsíců i tato města stanou dějištěm doprovodného programu olomouckého trienále. Připravovaný mezinárodní program MULTIversum propojí jednotlivá edukační oddělení a zaměří se na rozmanité možnosti interpretace prací s veřejností a budování interaktivní sítě napříč institucemi.
Pomyslně přenést trienále z Olomouce do prostor partnerských muzeí a představit místnímu publiku dílčí témata výstavního projektu v novém kontextu – právě to je hlavním cílem spolupráce, která se opírá o myšlenku, že přístupy prezentované v olomoucké expozici jsou bezesporu jedinečné, ale otázky, kterými se zabývají, jsou univerzální a mohou být opakovaně zkoumány na celé řadě na sobě nezávislých případů.
„Partnerům bylo nabídnuto pět témat, která rezonují s autorskými instalacemi hlavní expozice Universum. Zvolené téma však lektoři a kurátoři jednotlivých institucí představují na pozadí vlastních sbírek či aktuálních výstav. Program zdůrazňuje, že ačkoliv se opakovaně vracíme ke stejným otázkám, konkrétní podoba nalezených odpovědí nás může neustále překvapovat,“ vysvětluje ideu programu jeho koordinátorka a lektorka Muzea umění Olomouc Terezie Čermáková.
Mezinárodní spolupráce tak, stejně jako výstavní projekt, tematizuje lidskou potřebu organizovat a zdůrazňuje princip reinterpretace, který stanovený systém nevyvrací, naopak ho otevírá novým úhlům pohledu. Samotný program bude oficiálně zahájen v září a uskuteční se ve dvou rovinách – především během vybraných týdnů v jednotlivých partnerských muzeích se zaměřením na místní publikum, částečně ale také v online prostoru.
MULTIversum přináší spolupráci napříč střední Evropou
Krakov, Košice, Budapešť a Linec – díky partnerským institucím SEFO se v průběhu podzimních měsíců i tato města stanou dějištěm doprovodného programu olomouckého trienále. Připravovaný mezinárodní program MULTIversum propojí jednotlivá edukační oddělení a zaměří se na rozmanité možnosti interpretace prací s veřejností a budování interaktivní sítě napříč institucemi.
Pomyslně přenést trienále z Olomouce do prostor partnerských muzeí a představit místnímu publiku dílčí témata výstavního projektu v novém kontextu – právě to je hlavním cílem spolupráce, která se opírá o myšlenku, že přístupy prezentované v olomoucké expozici jsou bezesporu jedinečné, ale otázky, kterými se zabývají, jsou univerzální a mohou být opakovaně zkoumány na celé řadě na sobě nezávislých případů.
„Partnerům bylo nabídnuto pět témat, která rezonují s autorskými instalacemi hlavní expozice Universum. Zvolené téma však lektoři a kurátoři jednotlivých institucí představují na pozadí vlastních sbírek či aktuálních výstav. Program zdůrazňuje, že ačkoliv se opakovaně vracíme ke stejným otázkám, konkrétní podoba nalezených odpovědí nás může neustále překvapovat,“ vysvětluje ideu programu jeho koordinátorka a lektorka Muzea umění Olomouc Terezie Čermáková.
Mezinárodní spolupráce tak, stejně jako výstavní projekt, tematizuje lidskou potřebu organizovat a zdůrazňuje princip reinterpretace, který stanovený systém nevyvrací, naopak ho otevírá novým úhlům pohledu. Samotný program bude oficiálně zahájen v září a uskuteční se ve dvou rovinách – především během vybraných týdnů v jednotlivých partnerských muzeích se zaměřením na místní publikum, částečně ale také v online prostoru.
Trienále SEFO 2021 nevstupuje do veřejného prostoru Olomouce pouze vizuálně, ale také zvukově. Strukturu, která zdobí nádvoří Konviktu, totiž nově doplnila skladba comPOsicA, která vznikla přímo v tomto prostoru. Poslechnout si ji můžete díky QR kódu umístěného přímo na nádvoří.
Skladba vznikla jako součást dalšího projektu Trienále SEFO 2021 – Vidět hudbou, a to přímo v konstrukci vytvořené studenty brněnské Fakulty architektury VUT. ComPOsicU navíc během světové premiéry 25. června živě nasnímal partner Trienále, Český rozhlas Olomouc. Právě tento záznam je veřejnosti, která Konvinkt navštíví nově k dispozici.
Strukturu na Konviktu nově obohatila netradiční hudební skladba
Trienále SEFO 2021 nevstupuje do veřejného prostoru Olomouce pouze vizuálně, ale také zvukově. Strukturu, která zdobí nádvoří Konviktu, totiž nově doplnila skladba comPOsicA, která vznikla přímo v tomto prostoru. Poslechnout si ji můžete díky QR kódu umístěného přímo na nádvoří.
Skladba vznikla jako součást dalšího projektu Trienále SEFO 2021 – Vidět hudbou, a to přímo v konstrukci vytvořené studenty brněnské Fakulty architektury VUT. ComPOsicU navíc během světové premiéry 25. června živě nasnímal partner Trienále, Český rozhlas Olomouc. Právě tento záznam je veřejnosti, která Konvinkt navštíví nově k dispozici.
Vizuální umělec Imrich Veber vstoupil v úterý, v rámci výstavního projektu Všední krize v Galerii Caesar, první ze tří performativních akcí do městského veřejného prostoru, a to přímo na Horním náměstí v Olomouci. Zřídil si zde improvizovanou kancelář, ve které pracoval v průběhu osmihodinové otevírací doby galerie. Výsledky jeho práce se návštěvníkům objevovali na obrazovce ve výstavě Všední krize.
Druhou performanci chystá na úterý 24. srpna, tu poslední pak na 31. srpna.
První ze tří intervencí Imricha Vebra ovládla Horní náměstí
Vizuální umělec Imrich Veber vstoupil v úterý, v rámci výstavního projektu Všední krize v Galerii Caesar, první ze tří performativních akcí do městského veřejného prostoru, a to přímo na Horním náměstí v Olomouci. Zřídil si zde improvizovanou kancelář, ve které pracoval v průběhu osmihodinové otevírací doby galerie. Výsledky jeho práce se návštěvníkům objevovali na obrazovce ve výstavě Všední krize.
Druhou performanci chystá na úterý 24. srpna, tu poslední pak na 31. srpna.
Komentovaná prohlídka Universum + Jan Pamuła, plánovaná na dnešní 17. hodinu, je bohužel z důvodu zahraniční cesty našich kurátorů zrušena. Můžete se ale začít těšit na jarní výstavu, na které se podílí mj. slavný polský sochař Mirosław Bałka. Naši kurátoři jsou právě na návštěvě v jeho ateliéru v polském Otwocku. Všem se omlouváme za případné komplikace.
Dnešní komentovaná prohlídka výstav Universum + Jan Pamuła je ZRUŠENA
Komentovaná prohlídka Universum + Jan Pamuła, plánovaná na dnešní 17. hodinu, je bohužel z důvodu zahraniční cesty našich kurátorů zrušena. Můžete se ale začít těšit na jarní výstavu, na které se podílí mj. slavný polský sochař Mirosław Bałka. Naši kurátoři jsou právě na návštěvě v jeho ateliéru v polském Otwocku. Všem se omlouváme za případné komplikace.
Odvaha, které nezbývá než fascinovaně přihlížet, tak ohodnotil práci Muzea umění Olomouc na právě probíhajícím prvním ročníku Trienále SEFO 2021 Martin Drábek z Artalk.cz. Přečtěte si celou jeho recenzi (ZDE) a určitě na olomoucké trienále také dorazte, trvá až do 2. ledna 2022.
Martin Drábek z Artalk.cz chválí MUO za odvahu uspořádat Trienále SEFO 2021
Odvaha, které nezbývá než fascinovaně přihlížet, tak ohodnotil práci Muzea umění Olomouc na právě probíhajícím prvním ročníku Trienále SEFO 2021 Martin Drábek z Artalk.cz. Přečtěte si celou jeho recenzi (ZDE) a určitě na olomoucké trienále také dorazte, trvá až do 2. ledna 2022.
Nestihli jste červencovou diskuzi s rakouskou vizuální umělkyní Annou Witt, jejími studenty a olomouckým performerek Vladimírem Havlíkem? Nemusíte smutnit, tady je její záznam.
Anna Witt: Worst Fear, Best Fantasy
Nestihli jste červencovou diskuzi s rakouskou vizuální umělkyní Annou Witt, jejími studenty a olomouckým performerek Vladimírem Havlíkem? Nemusíte smutnit, tady je její záznam.
Jednou z hlavních hvězd Trienále | SEFO | 2021 je legenda polského počítačového umění Jan Pamuła. S jeho díly se nyní setkáte v Muzeu moderního umění a v kryptě katedrály sv. Václava, kde natáčela také Česká televize. Podívejte se na její reportáž (ZDE) a určitě si přijďte Pamułova díla prohlédnout na vlastní oči.
Výstava Jan Pamuła: Světelné objekty v České televizi
Jednou z hlavních hvězd Trienále | SEFO | 2021 je legenda polského počítačového umění Jan Pamuła. S jeho díly se nyní setkáte v Muzeu moderního umění a v kryptě katedrály sv. Václava, kde natáčela také Česká televize. Podívejte se na její reportáž (ZDE) a určitě si přijďte Pamułova díla prohlédnout na vlastní oči.
Dnes proběhne od 19.00 v Galerii Caesar v rámci Kina PAF projekce pásma "Políčka Vladimíra Havlíka". Divákům tak představí poměrně málo známou oblast tvorby bytostného performerka Vladimíra Havlíka. Ten má na svém uměleckém kontě výrazné cykly kreseb a maleb a proslul i jako autor objektů. Zkraje 80. let však natočil také několik filmů. Šlo o krátkometrážní díla nesoucí prvky experimentálního filmu, dokumentu či němé grotesky: fragmentární záznamy z cest na východ Evropy, komické skeče, civilní sledy obrazů, z nichž čiší radostné životní rozpoložení, i to, co by se dnešním jazykem dalo nazvat videoperformance. K tomu všemu mu sloužila 8mm kamera.
Ve své době se však s těmito snímky setkal pouze úzký okruh diváků, načež je autor uložil na dvě desetiletí do archivu. V novém tisíciletí se staly předmětem několika důležitých výstav a některé z nich Havlík svébytným způsobem aktualizoval. V této době také začal své filmařské zkušenosti zúročovat v práci s digitálním videem. Projekční pásmo Políčka Vladimíra Havlíka představí umělcovo chápání média pohyblivého obrazu napříč celou jeho tvůrčí dráhou i propojení s jeho dlouholetou performerskou praxí.
Kino PAF představí tvorbu Vladimíra Havlíka
Dnes proběhne od 19.00 v Galerii Caesar v rámci Kina PAF projekce pásma "Políčka Vladimíra Havlíka". Divákům tak představí poměrně málo známou oblast tvorby bytostného performerka Vladimíra Havlíka. Ten má na svém uměleckém kontě výrazné cykly kreseb a maleb a proslul i jako autor objektů. Zkraje 80. let však natočil také několik filmů. Šlo o krátkometrážní díla nesoucí prvky experimentálního filmu, dokumentu či němé grotesky: fragmentární záznamy z cest na východ Evropy, komické skeče, civilní sledy obrazů, z nichž čiší radostné životní rozpoložení, i to, co by se dnešním jazykem dalo nazvat videoperformance. K tomu všemu mu sloužila 8mm kamera.
Ve své době se však s těmito snímky setkal pouze úzký okruh diváků, načež je autor uložil na dvě desetiletí do archivu. V novém tisíciletí se staly předmětem několika důležitých výstav a některé z nich Havlík svébytným způsobem aktualizoval. V této době také začal své filmařské zkušenosti zúročovat v práci s digitálním videem. Projekční pásmo Políčka Vladimíra Havlíka představí umělcovo chápání média pohyblivého obrazu napříč celou jeho tvůrčí dráhou i propojení s jeho dlouholetou performerskou praxí.
Umění ve veřejném prostoru zajímá Trienále | SEFO | 2021 i Street Art Festival a proto své síly propojují a už na tento týden mají připravený zajímavý program.
V úterý ve 20.00 se proluka SEFO promění letní kino a nabídne divákům snímek Gold Allong the Banks, který přináší vhled do komunity bělehradských pouličních umělců.
Ve středu nás pak od 17.00 čeká komentovaná procházka po Olomouci zaměřená na umění ve veřejném prostoru. Původkyněmi nám budou Romana Junkerová a Barbora Kundračíková. A následovat bude od 20.00 diskuze v proluce SEFO na téma street artu. Zjistíme, jak se street artem zacházet, aby zůstal svébytný? Jak stanovit hranici kontaminace veřejných prostranství? Hosty budou Blanka Čermáková, Viktor Fehér, Romana Junkerová a Jan Kasl.
Street Art Festival a MUO spojují síly
Umění ve veřejném prostoru zajímá Trienále | SEFO | 2021 i Street Art Festival a proto své síly propojují a už na tento týden mají připravený zajímavý program.
V úterý ve 20.00 se proluka SEFO promění letní kino a nabídne divákům snímek Gold Allong the Banks, který přináší vhled do komunity bělehradských pouličních umělců.
Ve středu nás pak od 17.00 čeká komentovaná procházka po Olomouci zaměřená na umění ve veřejném prostoru. Původkyněmi nám budou Romana Junkerová a Barbora Kundračíková. A následovat bude od 20.00 diskuze v proluce SEFO na téma street artu. Zjistíme, jak se street artem zacházet, aby zůstal svébytný? Jak stanovit hranici kontaminace veřejných prostranství? Hosty budou Blanka Čermáková, Viktor Fehér, Romana Junkerová a Jan Kasl.
Kvůli nepřízni počasí se dnešní recyklační tvoření pro rodiny s dětmi přesouvá z proluky SEFO do 1. patra kavárny Muzea umění. Zpřístupněna bude přes pokladnu muzea. Vstup na program je zdarma a naši lektoři vám budou k dispozici od 14.00 do 18.00. Tématem programu je pak Otisk. Nenechte se deštěm odradit a přijďte k nám i s dětmi tvořit!
Proluk.art se přesouvá do kavárny MUO
Kvůli nepřízni počasí se dnešní recyklační tvoření pro rodiny s dětmi přesouvá z proluky SEFO do 1. patra kavárny Muzea umění. Zpřístupněna bude přes pokladnu muzea. Vstup na program je zdarma a naši lektoři vám budou k dispozici od 14.00 do 18.00. Tématem programu je pak Otisk. Nenechte se deštěm odradit a přijďte k nám i s dětmi tvořit!
Světelné obrazy, digitální animace a grafické listy zaplní sakrální prostor dómu sv. Václava v Olomouci. V rámci TRIENÁLE | SEFO | 2021 zde bude vystavovat od 5. srpna až do konce října výtvarník Jan Pamuła, jeden z otců počítačového umění v Polsku. Jedinečné prostředí dómské krypty umožní návštěvníkovi pomyslně vstoupit do dialogu mezi sakrálním a abstraktním uměním.
„Rozhodujícím obdobím pro Pamułův tvůrčí vývoj byla sedmdesátá léta, kdy se začal zabývat geometrickou abstrakcí, do které promítal svůj zájem o filozofii. Od té doby hledá systém, který by vizuálně zrcadlil univerzální zákony přírody. Tyto harmonicky působící obrazy, založené na matematických výpočtech, zároveň vykazují nezaměnitelné koloristické kvality,“ vysvětluje Ladislav Daněk, jeden z kurátorů výstavy z pořádajícího Muzea umění Olomouc. Dnes sedmasedmdesátiletý umělec se ale nevyhýbá využití nových technologií v umění, které mu pomáhají jeho barevné a tvarové kompozice posunout na další úroveň. „V posledních letech se ve své práci stále více věnuje také využití aktuálních světelných technologií, které mu v kombinaci digitálního zpracování s LED světlem nabízejí nové možnosti vyjádření“, dodává Štěpánka Bieleszová, spolukurátorka výstavy. „Zatím poslední etapa, která v Pamułovi budí největší emoce, je tvorba light boxů a digitálních animací,“ doplňuje její kolegyně Helena Zápalková.
Kryptu katedrály sv. Václava ozáří světelné objekty Jana Pamuły
Světelné obrazy, digitální animace a grafické listy zaplní sakrální prostor dómu sv. Václava v Olomouci. V rámci TRIENÁLE | SEFO | 2021 zde bude vystavovat od 5. srpna až do konce října výtvarník Jan Pamuła, jeden z otců počítačového umění v Polsku. Jedinečné prostředí dómské krypty umožní návštěvníkovi pomyslně vstoupit do dialogu mezi sakrálním a abstraktním uměním.
„Rozhodujícím obdobím pro Pamułův tvůrčí vývoj byla sedmdesátá léta, kdy se začal zabývat geometrickou abstrakcí, do které promítal svůj zájem o filozofii. Od té doby hledá systém, který by vizuálně zrcadlil univerzální zákony přírody. Tyto harmonicky působící obrazy, založené na matematických výpočtech, zároveň vykazují nezaměnitelné koloristické kvality,“ vysvětluje Ladislav Daněk, jeden z kurátorů výstavy z pořádajícího Muzea umění Olomouc. Dnes sedmasedmdesátiletý umělec se ale nevyhýbá využití nových technologií v umění, které mu pomáhají jeho barevné a tvarové kompozice posunout na další úroveň. „V posledních letech se ve své práci stále více věnuje také využití aktuálních světelných technologií, které mu v kombinaci digitálního zpracování s LED světlem nabízejí nové možnosti vyjádření“, dodává Štěpánka Bieleszová, spolukurátorka výstavy. „Zatím poslední etapa, která v Pamułovi budí největší emoce, je tvorba light boxů a digitálních animací,“ doplňuje její kolegyně Helena Zápalková.
Z Konviktu na jih až k povelské kapličce! To je trasa dnešního cyklovýletu v rámci Trienále | SEFO | 2021. Nejprve obhlídneme intervence studentů Fakulty architektury VUT Brno v budově Konviktu, pár zastávek uděláme v centru města, ve stínu olomouckých parků i vysokých paneláků. Cílem bude nově vybavená kaple Neposkvrněného početí Panny Marie na sídlišti Povel, jejíž výtvarně-architektonické řešení nám přiblíží některý z trojice autorů (Vojtěch Jemelka, Jan Mléčka, Jakub Lipavský). Po skončení akce zaparkujeme v proluce SEFO na programu Zaparkuj.
Sraz v 17.00 na Konviktu. Cyklovýlet vzniká za spolupráce se spolkem Za krásnou Olomouc. Průvodci vám budou Martina Mertová a Jan Jeništa.
Na kole za olomouckým uměním
Z Konviktu na jih až k povelské kapličce! To je trasa dnešního cyklovýletu v rámci Trienále | SEFO | 2021. Nejprve obhlídneme intervence studentů Fakulty architektury VUT Brno v budově Konviktu, pár zastávek uděláme v centru města, ve stínu olomouckých parků i vysokých paneláků. Cílem bude nově vybavená kaple Neposkvrněného početí Panny Marie na sídlišti Povel, jejíž výtvarně-architektonické řešení nám přiblíží některý z trojice autorů (Vojtěch Jemelka, Jan Mléčka, Jakub Lipavský). Po skončení akce zaparkujeme v proluce SEFO na programu Zaparkuj.
Sraz v 17.00 na Konviktu. Cyklovýlet vzniká za spolupráce se spolkem Za krásnou Olomouc. Průvodci vám budou Martina Mertová a Jan Jeništa.
Součástí další diskuse SEFO věnované veřejnému prostoru a umění v něm, při níž se představí Anna Witt a studenti vídeňské die Angewandte společně s Vladimírem Havlíkem, bude také projekce videa We met at Columbusplatz. Záznam performance, která z kurzu vedeného Annou vzešla, bude výjimečně zpřístupněn při projekci Galerie 9:16pm. Začínáme ve středu 28. 7. v 19.00 v budově MUO!
We met at Columbusplatz
kolektivní performance ve veřejném prostoru, Columbusplatz Vienna, 5. června 2021
Anna Witt, Artur Schernthaner-Lourdesamy, Filippo Contatore, Florin Stanzer, Judith Raupp, Joshua Bond, Pia Plankensteiner, Alice Skreta, Papa G a Max Koller (kamera)
V rámci semináře „Worst Fear, Best Fantasy“ vedeném Annou Witt na Vysoké škole uměleckoprůmyslové ve Vídni, konkrétně pak na katedře site-specific art, vytvořila skupina mladých umělců kolektivní performance ve veřejném prostoru. V rámci přípravy prošli městem, zvážili možné lokace, diskutovali o jejich významu a potenciálu a nakonec si jako výchozí bod vybrali náměstí Columbusplatz ve vídeňské čtvrti Favoriten poblíž hlavního nádraží.
Columbusplatz, pojmenované podle Kryštofa Kolumba, je náměstí nacházející se mezi rušnou silnicí a pěší zónou, orámované historickými budovami, s fontánou, kavárnami a květinovými záhony. Stopy po náročném rozvoji konzumního města jej stále silně ovlivňují. Uprostřed náměstí zeje vchod do podzemního parkoviště a Columbus Center, nákupního centra s agresivní postmoderní skleněnou fasádou s integrovaným abstrahovaným oknem ve tvaru vejce. Právě tento stav reflektovalo několik setkání, při nichž skupina rozvíjela sérii „tělesných cvičení“ vedoucích k navázání otevřeného a experimentálního dialogu v rámci sebe sama i veřejného prostoru kolem, včetně procházejících lidí. Výchozím bodem pro tyto experimenty byla platforma ve středu náměstí. Zapojena byla tělesná cvičení jako je pád, vstávání nebo vyvažování, sahající od singulárního vystavení zranitelného těla, přes skupinové projevy symbiotických pohybů kolektivní síly, až po symbolická gesta ústící v absurditě. Účinkující experimentovali se závislostmi, gravitací a bodem zlomu. Konfigurace těla a dynamika skupiny se navzájem ovlivňovaly a vytvářely vnitřní příběh. V jiných cvičeních hrála důležitou roli myšlenka na sebeovládání nebo vnější sílu, aktivita nebo pasivita. Struktura cvičení byla uvolněná, revize podnětů probíhala přirozeně, konkrétní řešení bylo často improvizované. Vznikla tak skupina s definovanými pravidly, ale bez přidělených rolí, komunikující tělesně a intuitivně o každém dalším kroku. Nastaly okamžiky nepohodlí a dezorientace, které byly přijímány jako nezbytný vedlejší účinek otevřenosti a přístupnosti nepředvídanému či náhodnému. V určitých okamžicích došlo dokonce k zapojení dětské hry.
Columbusplatz je živé náměstí. Představení probíhalo v koexistenci s dalšími tamními aktivitami. Performeři si neosobovali zvláštní pozornost, nikdo nebyl rušen jejich přítomností, místy pouze dále rozvíjeli okolní dění. Možnost soustředit se, ale také se opřít o okolní hluk, vytvořila ve skupině jistou míru intimity. Interakce s kolemjdoucími nebyla vynucená, ani zapovězená. Mohlo k ní dojít kdykoli. Vstupy byly svým způsobem abstraktní, právě proto, aby poskytly prostor pro interakci mezi osobními nápady a významovými vrstvami, které jsou vlastní samotnému místu.
projekce We met at Columbusplatz (2021)
Součástí další diskuse SEFO věnované veřejnému prostoru a umění v něm, při níž se představí Anna Witt a studenti vídeňské die Angewandte společně s Vladimírem Havlíkem, bude také projekce videa We met at Columbusplatz. Záznam performance, která z kurzu vedeného Annou vzešla, bude výjimečně zpřístupněn při projekci Galerie 9:16pm. Začínáme ve středu 28. 7. v 19.00 v budově MUO!
We met at Columbusplatz
kolektivní performance ve veřejném prostoru, Columbusplatz Vienna, 5. června 2021
Anna Witt, Artur Schernthaner-Lourdesamy, Filippo Contatore, Florin Stanzer, Judith Raupp, Joshua Bond, Pia Plankensteiner, Alice Skreta, Papa G a Max Koller (kamera)
V rámci semináře „Worst Fear, Best Fantasy“ vedeném Annou Witt na Vysoké škole uměleckoprůmyslové ve Vídni, konkrétně pak na katedře site-specific art, vytvořila skupina mladých umělců kolektivní performance ve veřejném prostoru. V rámci přípravy prošli městem, zvážili možné lokace, diskutovali o jejich významu a potenciálu a nakonec si jako výchozí bod vybrali náměstí Columbusplatz ve vídeňské čtvrti Favoriten poblíž hlavního nádraží.
Columbusplatz, pojmenované podle Kryštofa Kolumba, je náměstí nacházející se mezi rušnou silnicí a pěší zónou, orámované historickými budovami, s fontánou, kavárnami a květinovými záhony. Stopy po náročném rozvoji konzumního města jej stále silně ovlivňují. Uprostřed náměstí zeje vchod do podzemního parkoviště a Columbus Center, nákupního centra s agresivní postmoderní skleněnou fasádou s integrovaným abstrahovaným oknem ve tvaru vejce. Právě tento stav reflektovalo několik setkání, při nichž skupina rozvíjela sérii „tělesných cvičení“ vedoucích k navázání otevřeného a experimentálního dialogu v rámci sebe sama i veřejného prostoru kolem, včetně procházejících lidí. Výchozím bodem pro tyto experimenty byla platforma ve středu náměstí. Zapojena byla tělesná cvičení jako je pád, vstávání nebo vyvažování, sahající od singulárního vystavení zranitelného těla, přes skupinové projevy symbiotických pohybů kolektivní síly, až po symbolická gesta ústící v absurditě. Účinkující experimentovali se závislostmi, gravitací a bodem zlomu. Konfigurace těla a dynamika skupiny se navzájem ovlivňovaly a vytvářely vnitřní příběh. V jiných cvičeních hrála důležitou roli myšlenka na sebeovládání nebo vnější sílu, aktivita nebo pasivita. Struktura cvičení byla uvolněná, revize podnětů probíhala přirozeně, konkrétní řešení bylo často improvizované. Vznikla tak skupina s definovanými pravidly, ale bez přidělených rolí, komunikující tělesně a intuitivně o každém dalším kroku. Nastaly okamžiky nepohodlí a dezorientace, které byly přijímány jako nezbytný vedlejší účinek otevřenosti a přístupnosti nepředvídanému či náhodnému. V určitých okamžicích došlo dokonce k zapojení dětské hry.
Columbusplatz je živé náměstí. Představení probíhalo v koexistenci s dalšími tamními aktivitami. Performeři si neosobovali zvláštní pozornost, nikdo nebyl rušen jejich přítomností, místy pouze dále rozvíjeli okolní dění. Možnost soustředit se, ale také se opřít o okolní hluk, vytvořila ve skupině jistou míru intimity. Interakce s kolemjdoucími nebyla vynucená, ani zapovězená. Mohlo k ní dojít kdykoli. Vstupy byly svým způsobem abstraktní, právě proto, aby poskytly prostor pro interakci mezi osobními nápady a významovými vrstvami, které jsou vlastní samotnému místu.
Galerie Caesar hostí v rámci Trienále | SEFO | 2021 projekt Všední krize, ten bude mít postupně tři dramaturgické linie a podílí se na něm kromě kurátorů z Muzea umění také kurátoři festivalu PAF. První linie divákům momentálně představuje Tomáše Moravce, který je zároveň architektem výstavy.
V úterý 27. července zde navíc pokřtí svou novou knihu index, která vznikala zejména na základě dokumentace a poznámek k rozličným projektům, jež autor rozvíjí v rámci delších časových úseků. Index jako otisk nebo stopa je Tomášem Moravcem tematizován i jako vazba mezi obrazovou částí a typografickým opoznámkováním textů, které připravili kurátoři Marko Stamenkovic a Martin Mazanec.
Na návštěvníku bude také od 19.00 čekat také projekce Moravcových videí.
V Galerii Caesar dnes pokřtí svou knihu Tomáš Moravec
Galerie Caesar hostí v rámci Trienále | SEFO | 2021 projekt Všední krize, ten bude mít postupně tři dramaturgické linie a podílí se na něm kromě kurátorů z Muzea umění také kurátoři festivalu PAF. První linie divákům momentálně představuje Tomáše Moravce, který je zároveň architektem výstavy.
V úterý 27. července zde navíc pokřtí svou novou knihu index, která vznikala zejména na základě dokumentace a poznámek k rozličným projektům, jež autor rozvíjí v rámci delších časových úseků. Index jako otisk nebo stopa je Tomášem Moravcem tematizován i jako vazba mezi obrazovou částí a typografickým opoznámkováním textů, které připravili kurátoři Marko Stamenkovic a Martin Mazanec.
Na návštěvníku bude také od 19.00 čekat také projekce Moravcových videí.
Prázdninový program v proluce SEFO už v sobotu poprvé obohatí výtvarné dílny pod taktovkou lektorek a lektorů MUO. Workshopy s názvem Proluk.art budou otevřené všem věkovým kategoriím a zaměří se především na materiál a rozmanité možnosti práce s ním. Cyklus se inspiruje principy a tématy trienále, pevný rámec ale rozehrává do otevřené struktury, ve které si každý najde místo pro tvůrčí hru podle vlastních pravidel.
Proluka SEFO se v sobotu veřejnosti otevře ve 14.00 a přístupna bude až do 18.00. Vstup bude volný.
Proluka SEFO bude v sobotu patřit tvoření
Prázdninový program v proluce SEFO už v sobotu poprvé obohatí výtvarné dílny pod taktovkou lektorek a lektorů MUO. Workshopy s názvem Proluk.art budou otevřené všem věkovým kategoriím a zaměří se především na materiál a rozmanité možnosti práce s ním. Cyklus se inspiruje principy a tématy trienále, pevný rámec ale rozehrává do otevřené struktury, ve které si každý najde místo pro tvůrčí hru podle vlastních pravidel.
Proluka SEFO se v sobotu veřejnosti otevře ve 14.00 a přístupna bude až do 18.00. Vstup bude volný.
Už ve čtvrtek nás čeká druhé scénické čtení tohoto léta. Herci Matouš Ruml, Michal Przebinda a Natálie Tichánková se pod režijním vedením Tomáše Soldána chopí knihy Mapa a území francouzského spisovatele Michela Houellebecqa.
Základní linie románu nás vedou po hraně, která vzniká při předstírání skutečného. Život výtvarného umělce Jeda Martina se z tápavé průměrnosti díky banální originalitě rázem dostává do milionových výšin. Jen tím, že Jed přefocuje starou technikou mapy Michelin. Vzniká tím úžasný a výtvarně podmanivý svět zvětšenin. Nápodoba, která se zrovna hodí světu a jeho nezastavitelné mašinerii peněz. Autor románu tento princip nerozvíjí jen v příběhu plachého Jeda, otázky stran možností a důsledků předstírání pokládá v nejrůznějších rovinách lidského bytí i jeho nadstaveb, jako je umělecká činnost, standardy žití nebo způsob, jakým zajdeme. Je v tom tak důsledný, že do příběhu vrhá jako postavu i sám sebe – Jed Martin se s Michelem Houellebecqem několikrát setká v poměrně neotřelém rozhovoru. A nejen v něm.
Vstupenky na scénické čtení ZDE či na pokladně Muzea umění.
Populárního herce Matouše Rumla známého ze sitkomu Comeback, pohádek Škola princů, Princezna a písař, Princezna a půl království či ze Star Dance vám přiblíží jeho rozhovor s Lucií Výbornou pro Český rozhlas.
Scénické čtení přivede do Olomouce Matouše Rumla
Už ve čtvrtek nás čeká druhé scénické čtení tohoto léta. Herci Matouš Ruml, Michal Przebinda a Natálie Tichánková se pod režijním vedením Tomáše Soldána chopí knihy Mapa a území francouzského spisovatele Michela Houellebecqa.
Základní linie románu nás vedou po hraně, která vzniká při předstírání skutečného. Život výtvarného umělce Jeda Martina se z tápavé průměrnosti díky banální originalitě rázem dostává do milionových výšin. Jen tím, že Jed přefocuje starou technikou mapy Michelin. Vzniká tím úžasný a výtvarně podmanivý svět zvětšenin. Nápodoba, která se zrovna hodí světu a jeho nezastavitelné mašinerii peněz. Autor románu tento princip nerozvíjí jen v příběhu plachého Jeda, otázky stran možností a důsledků předstírání pokládá v nejrůznějších rovinách lidského bytí i jeho nadstaveb, jako je umělecká činnost, standardy žití nebo způsob, jakým zajdeme. Je v tom tak důsledný, že do příběhu vrhá jako postavu i sám sebe – Jed Martin se s Michelem Houellebecqem několikrát setká v poměrně neotřelém rozhovoru. A nejen v něm.
Vstupenky na scénické čtení ZDE či na pokladně Muzea umění.
Populárního herce Matouše Rumla známého ze sitkomu Comeback, pohádek Škola princů, Princezna a písař, Princezna a půl království či ze Star Dance vám přiblíží jeho rozhovor s Lucií Výbornou pro Český rozhlas.
První koncert pořádaný v rámci Trienále | SEFO | 2021 vám už v úterý představí písničkářku s česko-anglickými kořeny Amelii Sibu. Její niterně jemné zpovědi si letos vysloužily hned dvojí ocenění při výročních cenách. Amelie Siba získala Anděla v kategorii Alternativa a elektronika a zároveň i Cenu české hudební kritiky Apollo 2020 za album Dye My Hair.
Lístky na úterní koncert si můžete koupit ZDE.
A tady malá ukázka její hudby.
A už ve čtvrtek pak ovládne Muzeum umění druhé scénické čtení tohoto léta. Matouš Ruml, Michal Przebinda a Natálie Tichánková vám pod režijním vedením Tomáše Soldána představí knihu francouzského spisovatele Michela Houellebecqa – Mapa a území.
Hudební léto v proluce SEFO odstartuje Amelie Siba
První koncert pořádaný v rámci Trienále | SEFO | 2021 vám už v úterý představí písničkářku s česko-anglickými kořeny Amelii Sibu. Její niterně jemné zpovědi si letos vysloužily hned dvojí ocenění při výročních cenách. Amelie Siba získala Anděla v kategorii Alternativa a elektronika a zároveň i Cenu české hudební kritiky Apollo 2020 za album Dye My Hair.
Lístky na úterní koncert si můžete koupit ZDE.
A tady malá ukázka její hudby.
A už ve čtvrtek pak ovládne Muzeum umění druhé scénické čtení tohoto léta. Matouš Ruml, Michal Przebinda a Natálie Tichánková vám pod režijním vedením Tomáše Soldána představí knihu francouzského spisovatele Michela Houellebecqa – Mapa a území.
Umíme v Olomouci užívat veřejný prostor? Patří do něj vůbec umění? Na tyto otázky a mnohé další odpovídali třem desítkám zájemců odborníci na komentované procházce Olomoucí a následné diskusi v Trojlodí MUO v rámci Trienále | SEFO | 2021.
Účastníkům se věnovala Martina Mertová (kurátorka sbírky architektury MUO), Jan Jeništa (Za krásnou Olomouc), sochař Pavel Karous (projekt Vetřelci a volavky), Marie Foltýnová (kurátorka a vedoucí oddělení Správy veřejné plastiky Galerie hl. m. Prahy), Marek Sivák (architekt, Pěstuj prostor Plzeň), Zuzana Godálová (ředitelka sdružení Topolčany, nástupiště 1-12) či historička umění Jana Kořínková. V následné diskusi rekapitulovala minulé, současné i plánované intervence ve veřejném prostoru Olomouce Magdalena Petráková (Kreativní Olomouc).
Debatu o veřejném prostoru (a procházku Olomoucí) si nenechaly ujít tři desítky lidí
Umíme v Olomouci užívat veřejný prostor? Patří do něj vůbec umění? Na tyto otázky a mnohé další odpovídali třem desítkám zájemců odborníci na komentované procházce Olomoucí a následné diskusi v Trojlodí MUO v rámci Trienále | SEFO | 2021.
Účastníkům se věnovala Martina Mertová (kurátorka sbírky architektury MUO), Jan Jeništa (Za krásnou Olomouc), sochař Pavel Karous (projekt Vetřelci a volavky), Marie Foltýnová (kurátorka a vedoucí oddělení Správy veřejné plastiky Galerie hl. m. Prahy), Marek Sivák (architekt, Pěstuj prostor Plzeň), Zuzana Godálová (ředitelka sdružení Topolčany, nástupiště 1-12) či historička umění Jana Kořínková. V následné diskusi rekapitulovala minulé, současné i plánované intervence ve veřejném prostoru Olomouce Magdalena Petráková (Kreativní Olomouc).
Umíme v Olomouci užívat veřejný prostor? Patří do něj vůbec umění? Pokud ano, kdo má o něm rozhodovat? Také na to vám dnes odpoví Trienále | SEFO | 2021, a to komentovanou procházkou po městě i diskuzí nad uměním ve veřejném prostoru.
Komentovaná procházka začíná ve 14.00 u Konviktu a po městě vás provede sochař Pavel Karous (spjatý s projektem Vetřelci a volavky) společně s dalšími hosty podvečerní debaty – Marií Foltýnovou (kurátorka a vedoucí oddělení Správy veřejné plastiky Galerie hl. m. Prahy), Markem Sivákem (architekt, Pěstuj prostor Plzeň), Zuzanou Godálovou (ředitelka sdružení Topolčany, nástupiště 1-12) a historičkou umění Janou Kořínkovou.
Následná diskuze začne v 17.00 v Trojlodí Muzea umění a kromě debaty se zmíněnými hosty se můžete těšit i na rekapitulaci minulých, současných i plánovaných intervencí ve veřejném prostoru Olomouce, kterou vám představí Magdalena Petráková (Kreativní Olomouc).
Veřejnému prostoru se na konci června věnovala také přednáška Pavly Melkové, kterou si můžete pustit zde:
Trienále se dnes zaměří na umění a veřejný prostor
Umíme v Olomouci užívat veřejný prostor? Patří do něj vůbec umění? Pokud ano, kdo má o něm rozhodovat? Také na to vám dnes odpoví Trienále | SEFO | 2021, a to komentovanou procházkou po městě i diskuzí nad uměním ve veřejném prostoru.
Komentovaná procházka začíná ve 14.00 u Konviktu a po městě vás provede sochař Pavel Karous (spjatý s projektem Vetřelci a volavky) společně s dalšími hosty podvečerní debaty – Marií Foltýnovou (kurátorka a vedoucí oddělení Správy veřejné plastiky Galerie hl. m. Prahy), Markem Sivákem (architekt, Pěstuj prostor Plzeň), Zuzanou Godálovou (ředitelka sdružení Topolčany, nástupiště 1-12) a historičkou umění Janou Kořínkovou.
Následná diskuze začne v 17.00 v Trojlodí Muzea umění a kromě debaty se zmíněnými hosty se můžete těšit i na rekapitulaci minulých, současných i plánovaných intervencí ve veřejném prostoru Olomouce, kterou vám představí Magdalena Petráková (Kreativní Olomouc).
Veřejnému prostoru se na konci června věnovala také přednáška Pavly Melkové, kterou si můžete pustit zde:
Se začátkem prázdnin přichází nové číslo časopisu Muzeion. Prozradí vám, vše o největší letošní výstavě Muzea umění – Trienále | SEFO | 2021. Těšit se můžete na velký rozhovor s šéfkurátorkou výstavy Barborou Kundračíkovou, který poodhalí, co vše samotnému trienále předcházelo. Jednotliví kurátoři vám pak představí každou výstavu zvlášť.
V Muzeionu najdete také celý letní program Muzea umění či mapu města, která vám ukáže, kde všude se v Olomouci s trienále potkáte a představíme vám i naše zahraniční partnery.
Dočtete se také o naší společné výstavě a Arcidiecézí olomouckou – K oslavě a potěše, kterou celé léto budete moct navštívit v Arcibiskupském paláci či co vás čeká na Kroměřížském zámku
Připomeneme také výzkumný projekt Arteca a pozveme vás do Muzea na Svatém Kopečku.
Členové Spolku přátel Muzea umění Olomouc najdou Muzeion zanedlouho ve své poštovní schránce, ostatní příznivci umění si mohou nové číslo vyzvednout zdarma na pokladně Muzea moderního umění či v Infocentru města Olomouce na Horním náměstí nebo v kavárně And The Story Begins. V elektronické verzi pak najdete aktuální vydání ZDE.
Vyšlo nové číslo Muzeionu
Se začátkem prázdnin přichází nové číslo časopisu Muzeion. Prozradí vám, vše o největší letošní výstavě Muzea umění – Trienále | SEFO | 2021. Těšit se můžete na velký rozhovor s šéfkurátorkou výstavy Barborou Kundračíkovou, který poodhalí, co vše samotnému trienále předcházelo. Jednotliví kurátoři vám pak představí každou výstavu zvlášť.
V Muzeionu najdete také celý letní program Muzea umění či mapu města, která vám ukáže, kde všude se v Olomouci s trienále potkáte a představíme vám i naše zahraniční partnery.
Dočtete se také o naší společné výstavě a Arcidiecézí olomouckou – K oslavě a potěše, kterou celé léto budete moct navštívit v Arcibiskupském paláci či co vás čeká na Kroměřížském zámku
Připomeneme také výzkumný projekt Arteca a pozveme vás do Muzea na Svatém Kopečku.
Členové Spolku přátel Muzea umění Olomouc najdou Muzeion zanedlouho ve své poštovní schránce, ostatní příznivci umění si mohou nové číslo vyzvednout zdarma na pokladně Muzea moderního umění či v Infocentru města Olomouce na Horním náměstí nebo v kavárně And The Story Begins. V elektronické verzi pak najdete aktuální vydání ZDE.
Díla Jana Pamuły, průkopníka počítačového umění v Polsku, představuje MUO nejen v rámci výstavy Trienále | SEFO | 2021, ale také v první obsáhlé monografii tohoto umělce. Koupit si ji můžete už nyní v našem e-shopu či na pokladně Muzea moderního umění.
Historik umění Marcin Pawłowski, jeden z recenzentů monografie, v recenzi uvádí: „… tato publikace jako celek vytváří přesvědčivý obraz jednoho výjimečného uměleckého vzepětí, které je výsledkem několika desítek let ,nelidsky‘ důsledného intelektuálního úsilí a tvůrčí činnosti, ale také erudice, otevřené mysli a neutuchající touhy poznávat svět…“ Čtenáři se mohou vedle textů editorky monografie Beaty Gawrońské- -Oramus těšit na zasvěcenou studii o Pamułově tvorbě z pera historičky umění Krystyny Czerni, obsáhlý životopis od Joanny Grabowské a dále zamyšlení nad autorovou tvorbou z pohledu matematika Roberta Wolaka. Monografie s obsáhlou obrazovou přílohou čítající celkem 300 stran obsahuje také rozsáhlý rozhovor s umělcem, a to v češtině, polštině a angličtině. Tvůrcem grafického návrhu a celé vizuální koncepce knihy je profesor Władysław Pluta, jehož originální grafické řešení tvoří další významnou hodnotu této doposud nejobsáhlejší publikace o Janu Pamułovi.
Tvorbu Jana Pamuły představuje nová kniha
Díla Jana Pamuły, průkopníka počítačového umění v Polsku, představuje MUO nejen v rámci výstavy Trienále | SEFO | 2021, ale také v první obsáhlé monografii tohoto umělce. Koupit si ji můžete už nyní v našem e-shopu či na pokladně Muzea moderního umění.
Historik umění Marcin Pawłowski, jeden z recenzentů monografie, v recenzi uvádí: „… tato publikace jako celek vytváří přesvědčivý obraz jednoho výjimečného uměleckého vzepětí, které je výsledkem několika desítek let ,nelidsky‘ důsledného intelektuálního úsilí a tvůrčí činnosti, ale také erudice, otevřené mysli a neutuchající touhy poznávat svět…“ Čtenáři se mohou vedle textů editorky monografie Beaty Gawrońské- -Oramus těšit na zasvěcenou studii o Pamułově tvorbě z pera historičky umění Krystyny Czerni, obsáhlý životopis od Joanny Grabowské a dále zamyšlení nad autorovou tvorbou z pohledu matematika Roberta Wolaka. Monografie s obsáhlou obrazovou přílohou čítající celkem 300 stran obsahuje také rozsáhlý rozhovor s umělcem, a to v češtině, polštině a angličtině. Tvůrcem grafického návrhu a celé vizuální koncepce knihy je profesor Władysław Pluta, jehož originální grafické řešení tvoří další významnou hodnotu této doposud nejobsáhlejší publikace o Janu Pamułovi.
První velká komentovaná prohlídka všech součástí přehlídky současného středoevropského umění TRIENÁLE | SEFO | 2021 se uskutečnila ve čvrtek 1. července 2021. Hlavní kurátorka trienále Barbora Kundračíkové provedla zájemce výstavním sálem Trojlodí, kde je několik výstavních projektů, které spojuje společné téma trienále - UNIVERSUM.
Hlavní expozice představuje skupinu autorů širšího středoevropského regionu, kteří se ve své tvorbě opakovaně obracejí k otázkám určení, pojmenovávání, skladby, organizace a významu prvků tvořících svět, který obýváme. Patří mezi ně Uršula Berlot-Pompe, Zdeněk Trs a Jaroslav Grulkowski či Lubomír Axmann, reprezentují zdánlivou transparentnost logického systému, technicky přesné vizualizace jeho struktury. Návštěvníci mohou vidět také realizace Jany Gunstheimer, Árona Kútvölgyi-Szabó, Agaty Gertschen, Ondřeje Přibyla, Joanny Leszczyńské, Adama Kokesche a dalších středoevropských umělců. Součástí expozice jsou relativně samostatné výstavy Human Records (kurátorka Šárka Belšíková), Hunted (kurátorka Štěpánka Bieleszová)či prezentace Pavla Büchlera (kurátorka Gina Renotière).
Ladislav Daněk představil velkou retrospektivní výstavu Jana Pamuły, zakladatele počítačového umění v Polsku. Pamuła je osobností evropského formátu, jeho díla se pravidelně objevují na významných polských i zahraničních výstavách a jeho práce jsou v majetku předních muzejních institucí nejen v Polsku, ale i v zahraničí. Výstava navazuje na systematické představování nejvýznačnějších umělců tvořících v prostoru střední Evropy a koncepčně zapadá do projektu Středoevropského fóra Olomouc.
Kurátorka sbírky architektury Martina Mertová seznámila přítomné s projektem Hej-čin! Studenti Ústavu experimentální tvorby VUT Brno hledali pod vedením Szymona Rozwałky koncept, jak by se mohlo nakládat s cenným, avšak zanedbaným územím městské čtvrti Hejčín i s opuštěnou budovou Přírodovědecké fakulty. Mají se ruiny, za které si můžeme sami, jednoduše bourat, nebo recyklovat? Jaký potenciál má celé území? Může se stát novým centrem urbanisticky bezradného a dopravně přetíženého Hejčína? Jaké další funkce snese? Je troufalé revidovat platnou územní dokumentaci?
Na další komentovanou prohlídku trienále mohou zájemci přijít ve čtvrtek 15. 7. 2021 od 17 hodin.
Kurátoři provedli zájemce zákoutími trienále
První velká komentovaná prohlídka všech součástí přehlídky současného středoevropského umění TRIENÁLE | SEFO | 2021 se uskutečnila ve čvrtek 1. července 2021. Hlavní kurátorka trienále Barbora Kundračíkové provedla zájemce výstavním sálem Trojlodí, kde je několik výstavních projektů, které spojuje společné téma trienále - UNIVERSUM.
Hlavní expozice představuje skupinu autorů širšího středoevropského regionu, kteří se ve své tvorbě opakovaně obracejí k otázkám určení, pojmenovávání, skladby, organizace a významu prvků tvořících svět, který obýváme. Patří mezi ně Uršula Berlot-Pompe, Zdeněk Trs a Jaroslav Grulkowski či Lubomír Axmann, reprezentují zdánlivou transparentnost logického systému, technicky přesné vizualizace jeho struktury. Návštěvníci mohou vidět také realizace Jany Gunstheimer, Árona Kútvölgyi-Szabó, Agaty Gertschen, Ondřeje Přibyla, Joanny Leszczyńské, Adama Kokesche a dalších středoevropských umělců. Součástí expozice jsou relativně samostatné výstavy Human Records (kurátorka Šárka Belšíková), Hunted (kurátorka Štěpánka Bieleszová)či prezentace Pavla Büchlera (kurátorka Gina Renotière).
Ladislav Daněk představil velkou retrospektivní výstavu Jana Pamuły, zakladatele počítačového umění v Polsku. Pamuła je osobností evropského formátu, jeho díla se pravidelně objevují na významných polských i zahraničních výstavách a jeho práce jsou v majetku předních muzejních institucí nejen v Polsku, ale i v zahraničí. Výstava navazuje na systematické představování nejvýznačnějších umělců tvořících v prostoru střední Evropy a koncepčně zapadá do projektu Středoevropského fóra Olomouc.
Kurátorka sbírky architektury Martina Mertová seznámila přítomné s projektem Hej-čin! Studenti Ústavu experimentální tvorby VUT Brno hledali pod vedením Szymona Rozwałky koncept, jak by se mohlo nakládat s cenným, avšak zanedbaným územím městské čtvrti Hejčín i s opuštěnou budovou Přírodovědecké fakulty. Mají se ruiny, za které si můžeme sami, jednoduše bourat, nebo recyklovat? Jaký potenciál má celé území? Může se stát novým centrem urbanisticky bezradného a dopravně přetíženého Hejčína? Jaké další funkce snese? Je troufalé revidovat platnou územní dokumentaci?
Na další komentovanou prohlídku trienále mohou zájemci přijít ve čtvrtek 15. 7. 2021 od 17 hodin.
Hned první prázdninový den se zaplnila proluka SEFO, která je součástí trienále současného středoevropského umění. Univerzitní iniciativa Zaparkuj zde uspořádala den plný umění, hudby, her i filmového promítání.
Další akce iniciativy Zaparkuj se bude konat v proluce ve čtvrtek 15. 7. 2021 od 16 hodin.
Iniciativa Zaparkuj zaparkovala v proluce SEFO
Hned první prázdninový den se zaplnila proluka SEFO, která je součástí trienále současného středoevropského umění. Univerzitní iniciativa Zaparkuj zde uspořádala den plný umění, hudby, her i filmového promítání.
Další akce iniciativy Zaparkuj se bude konat v proluce ve čtvrtek 15. 7. 2021 od 16 hodin.
POZOR! Diskuse vzhledem k nejistému počasí přesunuta do kavárny And The Story Begins.. Začínáme už v 18.00!
Pavla Melková: Veřejný prostor jako kontinuum
POZOR! Diskuse vzhledem k nejistému počasí přesunuta do kavárny And The Story Begins.. Začínáme už v 18.00!
Při dnešním veřejném zahájení Trienále | SEFO | 2021 dodržuje Muzeum umění Olomouc nařízená zdravotní opatření. Návštěvníci, kteří budou mít pochybnost, zda jsou zdravotně v pořádku, mohou využít od 19 do 22 hodin testovací centrum na covid 19 ve vstupní hale Muzea moderního umění (Denisova 47).
Za tuto službu a laskavou podporu děkujeme partnerovi Trienále | SEFO | 2021, společnosti Anygence.
Návštěvníci trienále se mohou nechat otestovat
Při dnešním veřejném zahájení Trienále | SEFO | 2021 dodržuje Muzeum umění Olomouc nařízená zdravotní opatření. Návštěvníci, kteří budou mít pochybnost, zda jsou zdravotně v pořádku, mohou využít od 19 do 22 hodin testovací centrum na covid 19 ve vstupní hale Muzea moderního umění (Denisova 47).
Za tuto službu a laskavou podporu děkujeme partnerovi Trienále | SEFO | 2021, společnosti Anygence.
Centrem současné středoevropské kultury se na více než půl roku stane Olomouc díky projektu Trienále | SEFO | 2021, který pořádá od 24. 6. 2021 Muzeum umění Olomouc. Desítky umělců z Polska, Maďarska, Slovenska, Rakouska, Slovinska a dalších zemí včetně těch domácích zde budou prezentovat až do 2. 1. 2022 svá díla, pořádat workshopy, koncerty, divadelní představení, happeningy, přednášky a další aktivity v duchu hlavního tématu i názvu hlavní výstavy – UNIVERSUM.
„Před lety jsme se rozhodli, že založíme Středoevropské fórum, které bude mapovat moderní středoevropské umění. Tato přehlídka dokazuje, že to tehdy nebyla jen planá deklarace, ale ideu SEFO skutečně naplňujeme a propojujeme středoevropské výtvarníky i umělecké instituce,“ říká Ondřej Zatloukal, ředitel Muzea umění Olomouc. „Obyvatelé města či jeho návštěvníci trienále současného středoevropského umění nepřehlédnou, protože překročí zdi muzea. Spojili jsme se s dalšími kulturními akcemi, institucemi, otevřeme pro veřejnost proluku určenou pro stavbu Středoevropského fóra a vstoupíme také do ulic,“ doplňuje Ondřej Zatloukal s tím, že na výstavním projektu se podílí Univerzita Palackého, Academia film Olomouc, Divadelní Flora Olomouc, Ekologické dny Olomouc, Street Art Festival, ale i VUT Brno a mnoho dalších institucí a kulturních aktivit.
Přímo v expozici muzea moderního umění vystavují tři desítky umělců, kteří přinášejí tři desítky pohledů na UNIVERSUM. „Universum chápeme jako celek, ve kterém vědomě žijeme a který záměrně organizujeme, abychom se v něm neztratili – ztělesňuje je právě muzeum. To, co nás zajímá, je způsob utváření a vyhodnocování lidské zkušenosti, její formulace v uměleckém díle a sdílení,“ vysvětluje hlavní kurátorka trienále Barbora Kundračíková. „Sledujeme přitom tři roviny – Muzeum umění, město Olomouc a střední Evropu. Všechny jsou pro nás stejně důležité. S jejich pomocí se snažíme vytvořit skutečné fórum. Je to tedy ohromný projekt, který by měl fungovat nejen celých šest měsíců otevřených expozic,“ doplňuje Kundračíková.
Každý z více než třiceti autorů také přináší svůj vlastní příběh. Například český výtvarník a spisovatel Pavel Büchler emigroval v roce 1981 do Anglie a nyní působí jako profesor na Manchester Metropolitan University – za svou tvorbu i pedagogickou činnost obdržel prestižní Northern Art Prize. Rakušanka Anna Witt prezentuje mimo jiné projekt, který připravila spolu se studenty vídeňské „die Angewandte“ – věnuje se veřejnému prostoru a reaguje na následky pandemie. Zajímavý životní i umělecký příběh přináší také jedna z hlavních osobností trienále – průkopník počítačového umění v Polsku Jan Pamuła, který měl to štěstí, že mohl i v době komunistické totality v osmdesátých letech pracovat v Paříži či New Yorku, aniž by – na rozdíl od československé praxe – musel emigrovat. „Každé trienále by měla zaštítit jedna významná osobnost působící v regionu střední Evropy. V tomto úvodním ročníku je to právě Jan Pamuła, jehož dílu věnujeme samostatný výstavní prostor, a navíc vydáme rozsáhlou autorovu monografie,“ říká kurátor Pamułovy výstavy Ladislav Daněk.
Trienále současného středoevropského umění vstupuje do ulic Olomouce
Centrem současné středoevropské kultury se na více než půl roku stane Olomouc díky projektu Trienále | SEFO | 2021, který pořádá od 24. 6. 2021 Muzeum umění Olomouc. Desítky umělců z Polska, Maďarska, Slovenska, Rakouska, Slovinska a dalších zemí včetně těch domácích zde budou prezentovat až do 2. 1. 2022 svá díla, pořádat workshopy, koncerty, divadelní představení, happeningy, přednášky a další aktivity v duchu hlavního tématu i názvu hlavní výstavy – UNIVERSUM.
„Před lety jsme se rozhodli, že založíme Středoevropské fórum, které bude mapovat moderní středoevropské umění. Tato přehlídka dokazuje, že to tehdy nebyla jen planá deklarace, ale ideu SEFO skutečně naplňujeme a propojujeme středoevropské výtvarníky i umělecké instituce,“ říká Ondřej Zatloukal, ředitel Muzea umění Olomouc. „Obyvatelé města či jeho návštěvníci trienále současného středoevropského umění nepřehlédnou, protože překročí zdi muzea. Spojili jsme se s dalšími kulturními akcemi, institucemi, otevřeme pro veřejnost proluku určenou pro stavbu Středoevropského fóra a vstoupíme také do ulic,“ doplňuje Ondřej Zatloukal s tím, že na výstavním projektu se podílí Univerzita Palackého, Academia film Olomouc, Divadelní Flora Olomouc, Ekologické dny Olomouc, Street Art Festival, ale i VUT Brno a mnoho dalších institucí a kulturních aktivit.
Přímo v expozici muzea moderního umění vystavují tři desítky umělců, kteří přinášejí tři desítky pohledů na UNIVERSUM. „Universum chápeme jako celek, ve kterém vědomě žijeme a který záměrně organizujeme, abychom se v něm neztratili – ztělesňuje je právě muzeum. To, co nás zajímá, je způsob utváření a vyhodnocování lidské zkušenosti, její formulace v uměleckém díle a sdílení,“ vysvětluje hlavní kurátorka trienále Barbora Kundračíková. „Sledujeme přitom tři roviny – Muzeum umění, město Olomouc a střední Evropu. Všechny jsou pro nás stejně důležité. S jejich pomocí se snažíme vytvořit skutečné fórum. Je to tedy ohromný projekt, který by měl fungovat nejen celých šest měsíců otevřených expozic,“ doplňuje Kundračíková.
Každý z více než třiceti autorů také přináší svůj vlastní příběh. Například český výtvarník a spisovatel Pavel Büchler emigroval v roce 1981 do Anglie a nyní působí jako profesor na Manchester Metropolitan University – za svou tvorbu i pedagogickou činnost obdržel prestižní Northern Art Prize. Rakušanka Anna Witt prezentuje mimo jiné projekt, který připravila spolu se studenty vídeňské „die Angewandte“ – věnuje se veřejnému prostoru a reaguje na následky pandemie. Zajímavý životní i umělecký příběh přináší také jedna z hlavních osobností trienále – průkopník počítačového umění v Polsku Jan Pamuła, který měl to štěstí, že mohl i v době komunistické totality v osmdesátých letech pracovat v Paříži či New Yorku, aniž by – na rozdíl od československé praxe – musel emigrovat. „Každé trienále by měla zaštítit jedna významná osobnost působící v regionu střední Evropy. V tomto úvodním ročníku je to právě Jan Pamuła, jehož dílu věnujeme samostatný výstavní prostor, a navíc vydáme rozsáhlou autorovu monografie,“ říká kurátor Pamułovy výstavy Ladislav Daněk.